Kartářka a bylinkářka Renata Herber se intenzivně zajímá o rituály a tradiční kouzla, jež bývaly kdysi nedílnou součástí každé domácnosti a rodiny. Ačkoli by se zdálo, že jsou téměř zapomenuty, v současné době se k nim mnozí lidé začínají vracet. S červnovou lidovou magií byl nedílně spojen

svátek sv. Jana Křtitele, který připadá na dobu letního slunovratu. Ten byl v předkřesťanských dobách oslavou nastávajícího léta a úrody. Podle pohanských tradic vyvěraly na povrch magické síly, neboť slunce, obracející se na své pouti oblohou, ztrácelo v tento den nad Zemí ochrannou moc. Odtud pramení řada pověr a zvyků, které souvisely s tímto svátkem a jež se přenesly i do křesťanského prostředí (svátek Jana Křtitele slavila církev již v roce 506).

Renata Herber v souvislosti se zmiňovaným svátkem připomíná: „Prastarým zvykem bylo zapalovat v jeho předvečer ohně, které známe jako svatojánské nebo ohně slunovratu. Oheň přestavoval světlo víry a v pohanských tradicích zase sílu slunce, které bylo třeba, aby léto bylo teplé a dozrála úroda. Svatojánský oheň má magickou moc, a proto se přes něj skákalo. Oheň každého nabil energií a posílil jeho zdraví. Také milenecké páry se chytaly za ruce a přeskakovaly oheň. Pokud zůstaly ruce spojené, znamenalo to pevný vztah. Pokud se rozpojily, zvěstovalo to problémy a hádky. Od ohně se pak rovněž zapalovala březová košťata, s nimiž se kroužilo nad hlavou. Symbolizovalo to zář životadárného slunečního kotouče.“

Říkává se, že v tom čase chodily babky kořenářky sbírat byliny...

„Bylinám natrhaným v předvečer svátku Jana Křtitele se připisovala zvláštní moc. Takzvané svatojánské koření se užívalo v lidovém léčení i v magii na upevnění zdraví, lásky i pro získání bohatství. Za zmínku stojí, že obdobné vlastnosti se připisovaly i máslu stlučenému během svatojánské noci. Každopádně s úderem půlnoci se podle pověstí v lese mezi zeleným kapradím pomalu a slavnostně otevírá „modrý květ“. Kdo má štěstí, že ho spatří a utrhne, uvidí záblesk modrého plamínku, odkryje se mu zlatý poklad a zbohatne.“

Můžete nám připomenout nějaké další zvyklosti pojící se ke zmiňované magické noci a slunovratu?

„Významná pozornost byla při svatojánských obyčejích věnována ohni a vodě, živlům, které v žádném jiném dnu v roce neměly tak velkou léčivou a čarovnou sílu jako o této noci. Koupel na sv. Jana prý měla devítinásobnou léčivou sílu než obvyklá koupel během roku. Pár kapek rosy, třpytících se v ranní trávě, přinášelo zdraví a krásu. Kdo se prý při prvním paprsku ranního slunce napil z pramene, na toho se po celý rok usmívalo štěstí. Před svatojánským večerem trhala děvčata devět druhů kvítí, pletla z nich věneček a přehazovala přes strom. Zůstal-li na stromě, věřilo se, že se děvče vdá v místě bydliště. Přelétl-li strom, znamenalo to, že se vdá přes pole, tedy někam dál do kraje.“

Můžete našim čtenářům poradit i nějaký „čarovný recept“, který mohou sami vyzkoušet?

„Měla bych tu jeden. Jde o návod na magický lektvar pro pevnou lásku, který se vaří právě o posvátné svatojánské noci. Jak si ho připravíte? Jeden litr medoviny převaříte na ohni se sedmi květy. Můžete použít pampelišku, sedmikrásku, fialku a podobně, všechny ale musí být natrhané v noci po západu slunce 24. června. Vše vaříte sedm minut, vychladíte a scedíte. Nápoj pevné lásky nalijete do pohárů a vypijete o svatojánské noci se svým  milým nebo milou. Magická síla posvátné noci vás spojí navěky!“

(zem)

Kontakt: www.renataherber.cz

Foto: Pixabay a archiv Renaty Herber

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2204382
DnesDnes107
VčeraVčera565
Tento týdenTento týden107
Tento měsícTento měsíc14132

Partnerské weby