Jejich seznámení provázelo prvních pár leknutí, údiv a pár peprných slov násilně probuzeného člověka. Ale zakrátko si Míša na nezvanou okřídlenou návštěvnici zvykla tak, že by jí začátek dne bez ní přišel podivný. Straka

zaťukala na římsu balkonového okna i ten den, kdy napadl první pořádný sníh. Truhlíky na kraji balkonu, ze kterých dokázala občas vyházet hlínu při lovu nějakého broučka, měly bílé pokrývky a zahrada byla jako ze zimní pohádky. Ťukání znělo Míše nějak naléhavěji než obvykle. Rozhodla se strakaté návštěvnici přilepšit. Chvíli hledala na internetu složení stračí stravy a pak zvolila trochu vlašských ořechů, kousek kuřecího nakrájeného na proužky a čtvrtku jablka. Straka vypadala, že je s menu navýsost spokojená a postupem zimy se z ní stal ochočený a někdy až roztomile drzý stálý host.

„Počkej, až zjara začneme víc větrat a postupně ti vykrade ty tvoje cingrlátka,“ se smíchem vyhrožoval Míše manžel.

„Ta je naše, nic nám neukradne. A britští vědci prý vyvrátili mýtus, že straky kradou blýskavé.“

„No jo, britští vědci. Krade jako straka se říká odjakživa. Na každým šprochu je pravdy trochu.“

Zima přešla do jara a straka zůstala věrná. Několikrát ji Míša přistihla i v otevřeném okně…

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202879
DnesDnes262
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2553
Tento měsícTento měsíc12629

Partnerské weby