Proč se v některých domech a některých místech dějí zvláštní věci? Proč se právě zde energie projevuje? Odborníci tvrdí, že například domy mohou fungovat jak magnetofonové pásky. Nakumulovaná energie se promítne do stěn, prostoru, aby se čas od času znovu přehrála. Děje se to

především tehdy, když nastanou velmi emotivní situace. Jedná se o možné vysvětlení některých nepochopitelných úkazů. Mohou jimi být hlasy, které se ozývají z různých koutů, ale také postavy procházející se po místnostech. Jenže, takové vysvětlení nelze uplatnit ve volném prostoru. Nebo tehdy, kdy se mlžná postava přiblíží a chce navázat kontakt. Nebo dokonce člověka napadne.

Statek Pohádka

Žil zde a také vraždil jeden z našich nejznámějších sériových vrahů Ivan Roubal. Jenže historie statku se začala psát mnohem dříve. První zmínky jsou již ze 16. století, kdy se mladá rodina rozhodla postavit na svahu postupně tři domky s nádherným, prakticky pohádkovým, výhledem do okolí. Odtud také jeho název. Dochovala se jen jedna z budov, která se ale zapsala neblaze do historie. Blízké městečko Strážov v polovině roku 1828 zachvátil požár, plameny tehdy zničily naprostou většinu obce. Kousek od Pohádky žila v tu dobu stařena, kterou místní pokládali za čarodějnici. Znala velmi dobře byliny, vařila lektvary. Místní ji z požáru obvinili, vyhnali z chatrče a lynčovali. Ubili ji k smrti. Polomrtvá žena krátce na to, než zemřela, vyřkla kletbu. Proklela Pohádku i její majitele, kteří si na ni ztěžovali nejvíce. Od té doby se zde děly velmi divné věci. Obyvatelé slyšeli kroky a nářek, často nelidské kvílení. Po válce byli obyvatelé Pohádky vyhozeni a odsunuti do Německa. Nedařilo se ale ani dalším nájemníkům. Jedna žena se zde zbláznila, její muž se oběsil, další obyvatelka doslova utekla.

Po roce 1989 si statek pronajal Roubal. Před tím byl členem sekty Svědků Jehovových, ale v době, kdy se nastěhoval a začal vraždit, již v sektě nebyl. Místní ho moc rádi neměli, vyhýbali se mu. Měl totiž četné zvířectvo, ke kterému se choval krutě. Svá zvířata surově bil, často i ve vzteku zabil. O něco později se z Roubala vyklubal nelítostný zabiják, prokázáno mu bylo pět vražd. Dostal doživotí, zatčen byl v roce 1997. Od té doby je statek opuštěný a chátrá. V roce 2010 záhadně vyhořel. Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo a proč ruinu zapálil. Projevuje se snad na statku nakumulované zlo? Zapůsobila kletba nevinné stařeny? Nebo se jedná o shodu podivných náhod? V každém případě o statek zájem od té doby není.

Záhadná Býčí skála

Nachází se v Moravském krasu kousek od Brna. S délkou 13 kilometrů patří mezi největší jeskynní systém u nás. V roce 1872 zde archeolog Jindřich Wankel učinil zásadní objev. Kromě hliněných nádob, sošek, šperků a dalších artefaktů nalezl i lidské a zvířecí kosti. Našla se také bronzová soška býčka, odtud název jeskyně. Lidé i zvířata zde umírali násilně, což bylo zjištěno dalším zkoumáním. Byly nalezeny na čtyři desítky různých kosterních pozůstatků, ovšem předpokládá se, že jeskyně jich ukrývá mnohem více. Musely se zde odehrávat velké krutosti. Má se za to, že jeskyně sloužila jako obětiště zvířat i lidí. Zranění nalezená na kostech a jejich uložení nemohou ale odborníci dodnes vysvětlit. Ani v současnosti se zde lidé necítí dobře. Popisují různé stavy jako podlamovaní kolen, pocity na omdlení nebo hučení v hlavě. Údajně jsou zde hlavně v noci vidět záhadné ohně. Zjevují se tu duchové, je slyšet křik. Ztrácejí se zde prý i lidé. Jaká energie se vtiskla do Býčí skály? Dost možná se jedná o hrůzná svědectví dob dávno minulých, možná jen lidé reagují na místo opředené pověstmi.

Temný mrak

Místa, kde docházelo ke krutostem různého druhu, jsou dodnes poznamenána zvláštní temnotou. Senzitivní lidé hovoří dokonce o jakémsi temném mraku, ve kterém se špatně dýchá, člověka ovládnou silné emoce. „Taková místa nevyhledávám a snažím se jim vyhnout. Působí na mě šíleně, děsivě, často je mi do pláče. Stalo se mi to několikrát i přesto, že jsem o historii vůbec nic nevěděla. Tu jsem často dohledávala dodatečně. Prostě vím, kde se zlé věci odehrávaly,“ přiznala žena, která je velmi senzitivní. Otázkou je, proč se prožité zlo drží na jednom místě a prostě se nerozplyne v prostoru. Chce tak snad na sebe upozornit? Nebo se duše zlomených a týraných bytostí nemohou od místa utrpení odpoutat? Pravdou je, že takových míst je mnoho.

(nak)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202662
DnesDnes45
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2336
Tento měsícTento měsíc12412

Partnerské weby