Seriál F. L. Věk reprízuje Česká televize poměrně často, ale jistě se mnou budete souhlasit, že na příběh odehrávající se v počátcích našeho národního obrození, se lze dívat opakovaně. Jednou z nepřehlédnutelných postav je Václav Matěj Kramerius, kterého ztvárnil Václav Voska. Encyklopedie Krameria obvykle označují jako

spisovatele a nakladatele. Jeho největší zásluhou je však skutečnost, že stál u zrodu české žurnalistiky. Bez přehánění se dá říci, že ji založil. A to je záslužný čin, neboť do té doby neměli lidé, hlavně ve venkovských oblastech, k novinám přístup. A pokud ano, tak tisk putoval na venkov i týdny.

Řečeno moderním přízviskem, byl Václav Matěj Kramerius vlastně takový selfmademan. Nadaného bystrého chlapce poslali rodiče studovat na gymnázium v Klatovech. Studia práv v Praze sice nedokončil, ale možná, že již tušil, že jeho parketa je jinde. Nejprve působil ve službách hraběte Jana z Neuberga, osvíceného šlechtice, který si cenil českých knih a zajímal se o české dějiny. Tím Krameria doslova inspiroval.

Tchán Schönfeld byl nespokojen

Zdrojem novinek a informací byly v Rakousku na sklonku 18. století rovněž Schönfeldské císařské královské poštovní noviny. Zde začal Kramerius působit v roce 1786. Protože si byl vydavatel Jan Ferdinand Schönfeld vědom toho, že je nezbytné vydávat tyto noviny i v češtině, pověřil Krameria redigováním české mutace. A že se Václav Matěj pak záhy oženil se Schönfeldovou dcerou? Dnes již můžeme spekulovat, zda z lásky nebo vypočítavosti. Každopádně se z něj stal novinář tělem i duší a rozhodl se noviny obohatit o literární a divadelní recenze, články o vzdělání a výchově. Navíc laděním svých příspěvků vyvolával vlastenecké cítění u českých čtenářů, což se tchánovi Schönfeldovi ani trochu nelíbilo. Kramerius se tedy rozhodl vydávat noviny vlastní a svůj záměr uskutečnil 1. července roku 1789. Nazval je Pražskými poštovskými novinami a po dvou letech přejmenoval na Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny.

Co se v nich mohli tehdejší čtenáři dočíst? Kromě běžných zpráv se zaměřovaly na národní emancipaci, novinky z literatury a divadla, úřední vyhlášky a oznámení. Je zajímavé, že pro Krameria pracoval i okruh dopisovatelů, takže nebyl odkázán na překlad zahraničních zpráv z Wiener Kölner Zeitung. Rakouská cenzura však nezahálela, a tak přišly během několika let finanční potíže. Přesto Kramerius noviny udržel až do své smrti v roce 1808.

Česká expedice – „e-shop“ 18. století

Neméně významným krokem, který Kramerius udělal pro úspěšný rozvoj češtiny a národního uvědomění, bylo založení České expedice v roce 1791. Nejprve se pod tímto názvem skrývalo malé knihkupectví v pražské Michalské ulici. Vlastně připomínalo dnešní e-shop, neboť více než knihkupectví to byla zásilková služba, prostřednictvím které posílali pražští vlastenci knihy a časopisy mimo Prahu. Tenkrát byly knihy v menších městech a na vesnicích opravdu jen těžko dostupné. Vzpomínáte na seriál, ve kterém se právě tam setkává s F. L. Věkem?

Později se Česká expedice změnila v proslulé nakladatelství, ve kterém vycházela většina českých knih rozličných žánrů. Prvnímu českému nakladateli slouží ke cti, že zpřístupnil díla Jana Amose Komenského, ale také prostřednictvím knih šířil osvětu, zábavu i poučení do všech koutů Čech.

Václav Matěj Kramerius zemřel před 210 lety v poměrně mladém věku pětapadesáti let sužován revmatismem a později plicním edémem. Kupodivu v chudobinci, ač měl rodinu. Česká expedice, přes občasné finanční potíže, však vydržela na nakladatelském trhu ještě dalších 40 let.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2122916
DnesDnes403
VčeraVčera895
Tento týdenTento týden3276
Tento měsícTento měsíc16409

Partnerské weby