2626bylaNeslavně proslulý rod Borgiů byl na přelomu 15. a 16. století na území tehdejší Itálie jedním z nejmocnějších a nejbohatších. Na vrchol moci se nedostal právě nejčistšími prostředky. Překážet mu v cestě znamenalo zahrávat si se životem. Traduje se, že jeho členové měli

ve zvláštní oblibě různé jedy, pomocí kterých se zbavovali nepohodlných protivníků. Nebylo tedy zvláště prozíravé přijmout pozvání na hostinu tam, kde se Borgiové vyskytovali, nebo rovnou hodokvas pořádali. Na výsluní se jim velice líbilo a dbali na to, aby z každého postu něco vytěžili. Skandály byly na denním pořádku, na významná místa dosazovali své příbuzné. Proto byli mezi vysokou šlechtou nenáviděni. Je však docela možné, že si „psí hlavu“, která jim byla nasazována, ve všech případech nezasloužili. Možná, že se jednalo o boj o místo na slunci a jiné šlechtické rody si chtěly z „koláče“ také něco ukousnout.

Jedna z nejznámějších členek rodu, Lukrezia, je někdy označována jako žena vamp. Krasavice, které se nekalé praktiky členů jejího rodu nejenže zamlouvaly, ale aktivně se na nich podílela. Ovšem ve skutečnosti byla spíše obětí sňatkové politiky svého otce a povedeného bratra jménem Cesare. Když se stal její otec Rodrigo papežem Alexandrem VI., provdal ji za Giovanniho Sforzu, hraběte z Pesary. Toto manželství ale prý nebylo tzv. „naplněno“, a tak mladá Lukrezia hledala potěšení jinde. Našla ho u mladíka Pedra Caldése, se kterým otěhotněla. To se však rozhodně nezamlouvalo intrikánskému Cesarovi, který mladíka nechal uvěznit a následně utopit v Tibeře.

Travička, nebo zbožná žena?

Cesare se vůbec tak nějak pletl sestře do vztahů. Když se provdala za Alfonse Aragonského, vypadalo to, že s ním prožije šťastný život. Ale na scéně se opět objevil Cesare a manžela Lukrezie připravil o život. Ani to prý netajil. Namísto, aby se otec a papež v jedné osobě - Alexandr VI. - naplno věnoval svému úřadu na papežském stolci, přemýšlel, za koho by mohl dceru opět provdat. Novým kandidátem se stal ferrarský princ Alfonsé d‘Este a svatební hostina byla prý rozverná až bujná. Zkrátka orgie na tehdejší dobu zavrženíhodné.

Lukrezia se vdávala již jako dvojnásobná matka a po svatbě s Alfonsem začala rodit jak na běžícím pásu. Své osmé dítě přivedla na svět již skoro ve čtyřiceti letech a po několika dnech, 24. června roku 1519, zemřela. Je těžko pochopitelné proč během staletí získala svoji nelichotivou pověst intrikánky a travičky, zlého anděla. Byla jím, nebo ne? Dnešní historici se přiklánějí spíše k tomu, že se stala obětí mocenských choutek otce a bratra. Vždyť v tehdejší renesanční Itálii, potažmo Evropě, neměly ženy šanci plést se do politických záležitostí. A to ani ty ze šlechtických rodů. Navíc Lukrezia byla velice zbožná a zasloužila se dokonce o založení kláštera klarisek San Bernardino. Chtěla vykoupit své hříchy? To už se asi nedozvíme.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234985
DnesDnes179
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden3493
Tento měsícTento měsíc11050

Partnerské weby