I když čerstvou zeleninu seženeme během zimních měsíců, bývá chuťově méně výrazná a o to více finančně nepříznivá. Poznatek, že zmrazené potraviny lze uchovat po delší dobu v poživatelném stavu, učinil člověk už dávno. Je známo, že skoro všechny potraviny v zimním období vydrží déle než v létě. Sama příroda poskytovala našim předkům vhodný prostředek, přírodní led, který dokázal prodloužit trvanlivost různých poživatin. V 19. století byl led žádanou surovinou tehdejších výrobců potravin. Koncem 19. století se začalo objevovat strojní chlazení, a tak postupem doby byla vyvinuta nová technologi e zmrazování. Jako první se začalo se zmrazováním masa. Zelenina se začala zmrazovat až ve třicátých letech minulého století. Tento způsob uchování je nejšetrnější konzervační metodou.

Kuchyňská úprava zmrazené zeleniny je o třetinu doby kratší než zeleniny čerstvé, protože se před uložením do mrazničky mírně předvařuje. Před úpravou zeleninu nerozmrazujeme, pouze ji rozdělíme na menší kousky, dáme do nádoby a přikryjeme pokličkou. Jen při vaření růžičkové kapusty, špenátu, fazolek a hrášku necháme pár minut unikat páru, neboť tato zelenina obsahuje méně žádoucí kyseliny.

Ke zmrazení se nehodí hlávkový salát, syrové brambory, ředkvičky, křen vcelku, syrová cibule, z ovoce celá jablka, hrušky nebo banány. Do mrazničky nepatří ani moučníky s pudinkem, kefír a syrová vejce ve skořápce. Dlouhou dobu nemrazíme tučná mletá masa.
(rie)
 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1973206
DnesDnes688
VčeraVčera871
Tento týdenTento týden1559
Tento měsícTento měsíc18811

Partnerské weby