Předplaďte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 
1612001
DnesDnes17
VčeraVčera1286
Tento týdenTento týden2551
Tento měsícTento měsíc22597

Spiritismus, magie, čarování

Temný velhartický hřbitov

Malý, celkem obyčejný vesnický hřbitov dost možná až tak obyčejný není. I když vypadá celkem běžně, údajně je zde nakumulované zlo. Slabší jedinci tu trpí závratěmi, dělá se jim zle, někteří se při návštěvě hřbitůvku začnou nekontrolovatelně třást. Je hlavně

v hledáčku lovců duchů, kteří se zde snaží zachytit paranormální aktivity. Proč je takový a co se zde vlastně stalo?

Místo obestřené tajemstvím

Hřbitovu dominuje kostel Svaté Máří Magdalény, kde se konají mše. Jenže i při mších se prý účastníkům dělá špatně, někteří dokonce omdlévají. Místní mají na hřbitově pochované své blízké, ale chodí sem velmi neradi. Psychotronici dokonce před návštěvou hřbitova důrazně varují. Vysvětlení je hned několik. Nejznámější říká, že se zde konaly rituály černé magie. Dokonce tu měl být oživen mrtvý a nutno podotknout, že údajně úspěšně.

Na omítce kostela je také prý jasně viditelná dívčí tvář. Proběhlo dokonce několik pokusů tvář odstranit, ale neúspěšně. Nová omítka fungovala vždy jen krátkodobě. Po nějakém čase se tvář znovu objeví. Pro to, komu obličej patří, je také několik vysvětlení. Jedno, z dob minulých tvrdí, že patří jedné šlechtičně, která zemřela při porodu. Na hradě se zjevuje jako bílá paní. Další zase říká, že je dívky, která jako zázrakem přežila černý rituál. To poslední vypráví o dívce, jež zemřela před několika lety tragickým způsobem.

Erbenova inspirace

Karel Jaromír Erben na základě pověsti napsal baladu Svatební košile. Inspirovala ho hrůzostrašná událost, která se tu prý udála.

Místní mladá žena přišla o svého milého ve válce a nedokázala na něj zapomenout. Dvořil se jí ale další hoch, který ovšem zjistil, jak to dívka s láskou skutečně má. Zhrzený a ponížený se odhodlal k činu, který měl pannu potrestat.

Na základě jeho msty se zde odehrál rituál, který měl oživit mrtvého, jehož dívka tolik milovala. Podařilo se a oživlý umrlec se rozhodl pro svou milou dojít a odnést si ji s sebou na věčnost. Před jistou smrtí ji zachránily modlitby, které odříkávala, když ji umrlec přenesl přes hřbitovní zeď.

Vše se údajně odehrálo na místě, jež je i dnes jasně poznatelné. Seschlá třešeň, podivně zkroucená, prý vypovídá o tom, co se zde stalo.

Stopy dávných dob

Černomagický rituál ale není zdaleka jediným zlým činem, který se zde odehrál. Nedaleký hrad Velhartice vlastnil v 17. století Španěl Martin de Hoeff–Huert. Ten byl velmi oddán katolické víře a také se snažil, aby stejně smýšleli i jeho poddaní. S těmi, kteří odporovali, si dokázal poradit. Byli mučeni, vězněni a mnoho z nich zemřelo v hradní hladomorně. Stopy zla prý zde zanechaly jejich duše. Původně tu stával dřevěný kostel. V něm hledali útočiště místní před loupežníky. Kostel plný lidí, včetně dětí, lupiči však vypálili. Údajně nikdo nepřežil, všichni uhořeli a jejich duše prý nenalezly pokoj.

Tragédie tu zanechaly nejspíš stopy a nakumulovaná energie se tady projevuje dodnes. Alespoň se tak domnívá spousta těch, kterým hřbitov nedá spát, a tak pátrají po příčině zdejší atmosféry.

Dokladem o všudypřítomném zlu může být i příběh, jenž se odehrál v polovině 19. století. Sedlák, vracející se z místní hospody kolem hřbitova, byl napaden neznámou silou. S někým urputně bojoval, což potvrdil svědek. S někým, kdo nebyl vidět. Křičel, prosil, svůj boj ale po několika minutách prohrál. Neznámá síla ho porazila a usmrtila.

Jestli je tedy hřbitov ve Velharticích místem zlým a prokletým, nebo se na jeho atmosféře podepisuje jen spousta legend a vyprávění, je těžké zodpovědět. Některá místa je asi lepší obejít obloukem.

(nak)

Planety radí i varují

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

Počasí Ústí nad Labem - Slunečno.cz

Partnerské weby