Vybrat si, co budu jíst, by nemělo být dnes nijak těžké. Jídla máme dost - v přecpaných regálech obchodů, v podobě všudypřítomných nabídek rychlého občerstvení atd. Pokud by množství a dostupnost byly jediným měřítkem, byli bychom zdravější a

šťastnější než kdykoli předtím. Místo toho se objevuje stále více nemocí spojených se špatnými stravovacími návyky a obezitou. Spousta lákavých dobrot obsahuje totiž příliš velké množství soli, cukru či tuků, ale málo důležitých živin.

Zdravé a nezdravé tuky

Od prehistorických časů až do prvé poloviny minulého století měli lidé o tuk nouzi. Proto po většinu doby vývoje lidstva tvořil tuk vzácnou, kaloriemi nabitou lahůdku, velmi důležitou pro přežití. Díky vynálezům v potravinářském průmyslu je však najednou k dispozici všude, od brambůrků po margarín. I naše instinkty po něm baží pořád stejně. Obchodníci o tom dobře vědí. Znovu a znovu vrhají na trh potravinářské výrobky plné tuků a dopaminu, který aktivuje mozkové centrum odměny podobně jako kokain. Populárním se stal během druhé světové války ztužený tuk, protože panoval všeobecný nedostatek másla. Používá se dodnes, i když od 90. let minulého století víme, že je dost nebezpečný. Většina provozoven rychlého občerstvení dříve hojně využívala hovězí tuk, ale zhruba od poloviny osmdesátých let jej úspěšně nahradila tukem ztuženým. Ten se dnes vyskytuje ve všem - od cereálií po sušenky a pečivo.

Zdravé nenasycené mastné kyseliny - jako omega 3 a omega 6 - pomáhají v těle udržovat pružnost buněčných membrán. Mazlavé nasycené tuky se chovají jinak. Při nich buňky ztrácejí pružnost a přenos signálů se komolí. Tím se zvyšuje riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice, cukrovky 2 typu a neplodnosti. Poslední výzkumy ukazují, že nasycené mastné kyseliny mohou narušovat mozkové funkce a v člověku probouzejí sklony k depresím, úzkostem a k Alzheimerově chorobě. V mnoha zemích bylo užívání nasycených tuků v margarínech úplně zakázáno.

Pro vylepšení chutí

Chuťové přísady v jídle nejsou nic nového. Lidé odjakživa používají sůl, pepř a nejrůznější koření, která si vyrábějí z ovoce, semínek, kůry či kořenů. Moderní potravinářský průmysl by však bez těchto přísad vůbec nemohl existovat a zdaleka je nepoužívá jen k vylepšení chutí. Tak například vitamin C (E300) a tokoferol (E306) brání masu a majonéze žluknout. Kysličník siřičitý (E220) chrání sušené ovoce před plísní. Pektin (E440) se tradičně používá jako zahušťovadlo, stabilizátor a pojidlo do marmelád a džemů.

Spousta lidí se domnívá, že veškerá tato chemie je dobrá, neboť činí jídlo bezpečnějším a dostupnějším. Mnozí jim však oponují tvrzením, že ji potravinářský průmysl zneužívá ke zvýšení zisků, nezřídka s neblahými důsledky na lidské zdraví. Nejpoužívanější přísadu v průmyslově zpracovaných potravinách najdete doslova všude - od brambůrek po sušenky. Je to sůl. Sůl zvýrazňuje chuť a nutí nás víc jíst a pít. Většina z nás ji zkonzumuje mnohem více, než kolik představuje doporučená denní dávka - šest gramů. Nadbytečná konzumace soli vede k vyššímu krevnímu tlaku, onemocněním srdce a mozkovým příhodám. Existují různá podezření, která se zatím nepodařilo zcela prokázat. Je však dobré o nich vědět. Například se soudí, že tartrazin (E102) může způsobovat alergie, že karmin (E120) spouští kopřivku, ucpávání nosních dutin a vyrážky. Glutaman sodný (MSG) zřejmě může za zvýšené pocení a bolesti hlavy. S jistotou to zatím ale nevíme…

Cukry v potravinách

Stejně jako tuky býval i cukr po většinu lidské historie těžko dostupný. Do sytosti si ho lidé užili jen při sklizni ovoce. Tehdy se podobně jako zvířata pořádně cpali, aby nabrali tělesné zásoby na chladné zimní dny. V současnosti je cukr dostupný nepřetržitě a v nebývalém množství. Pokud ho tělo přijímá nadbytečné množství, ukládá ho jako glykogen v játrech a svalech nebo ve formě tuku. Jistě, ovoce, zelenina, mléčné výrobky i obiloviny také obsahují přirozené cukry, ty se však vyskytují ve spojení s dalšími živinami a fytochemikáliemi, které je přeměňují na užitečnou energii. Cukry ve sladkých výrobcích a limonádách tělu nic nepřinášejí. Stále více indicií nasvědčuje tomu, že zvláště nebezpečný je glukózový sirup. Vyrábí se z kukuřice, je levnější než řepný či třtinový a vyskytuje se prakticky všude. Přidané cukry spolu s přirozenými jsou kupodivu obsaženy i ve „zdravých“ potravinách. Před časem se při jednom průzkumu zjistilo, že 16 z 30 cereálních tyčinek obsahuje přes třicet procent cukru. Co říci závěrem? Ti, co se živí psaním o výživě, neprohlásí obvykle žádné jídlo za zcela nezdravé… Ovšem stále platí motto: všeho s mírou.

(ndro)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199471
DnesDnes248
VčeraVčera549
Tento týdenTento týden2973
Tento měsícTento měsíc9221

Partnerské weby