Třicetiletá válka byla v 17. století evropskou pohromou, některé oblasti téměř vylidnila. I do Čech byli po uzavření míru lákáni noví osadníci, tak málo obyvatelstva tu bylo. Netušili však, že duše zabitých jim nedají pokoje. Švédská vojska byla během válečného

běsnění vybavená různými amulety, používala i keltskou  a strohou starogermánskou magickou ochranu. Údajně velmi účinné byly žaludy, dubové ratolesti a zvláštní předměty z dubových dřívek. Aby ne, však právě dub má nejvíce magnetické energie ze všech stromů. Regeneruje lidské tělo, je posvátný a léčivý. U prastarých národů se těšil velké přízni, druidové údajně z dubových větví zhotovovali i kouzelné (magické) hůlky.

Válka nakonec k úlevě všech skončila, ale klidu se lidé nedočkali. Duše mrtvých volaly z onoho světa, pronásledovaly a děsily živé. Uveďme si několik příkladů z pověstí a legend.

Tančící kostlivci a zlověstné přízraky

Duše mrtvých žoldáků úpí poblíž města Zbiroha. Tam místní nenáviděné Švédy a jejich velitele zabili obzvlášť krutým způsobem. Vraždění si naplánovali přesně na magickou půlnoc, navíc během úplňku. A to neměli dělat! Nářek duší prý býval slyšet až k místním domům, jednou se dokonce v lese propadla cesta, v jámě hořel rudý oheň a kolem něj tančilo několik kostlivců. Kdo mohl, raději sem po setmění vůbec nechodil.

Jiná pověst je o veliteli Bannerovi. Při bitvě poblíž Borku u Rokycan ho postihlo hned trojí neštěstí – onemocněla mu žena, narodil se mu mrtvý syn a nakonec byl i on sám třetího dne zabit. Byl navíc pohřben v nepřátelské zemi, daleko od domova, bez poslední duchovní útěchy. V místě kdysi zvaném U tří křížů stával podivný trojitý krucifix a právě u něj se zjevoval Bannerův přízrak. V ruce svíral dubovou hůl a sledoval les.

U Řetenic, v údolí Zlatého potoka na Šumavě, zase mlynář s chasou zastřelil ze zálohy dva švédské rejtary. Nakonec je společně okradli. Jenže od té doby je všechny pronásledovala děsivá smůla. Sotva si něco za uloupené peníze a zlato koupili, hned o to přišli. Nakonec vyhořel i nově opravený mlýn, dvůr, chalupa i seník. Duše vojáků se zjevovaly jako dva modré plamínky na místě jejich skonu.

Naštěstí v těchto místech dnes už žádné přízraky nepotkáte, prokletí staletími zmizelo. Zůstaly jen příběhy, povídačky a pověsti.

(nov)

Ilustrace: Augusto Ferrer-Dalmau

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2201253
DnesDnes324
VčeraVčera603
Tento týdenTento týden927
Tento měsícTento měsíc11003

Partnerské weby