Míšeňský porcelán má za sebou nejvýraznější a nejdelší tradici v Evropě. Své dominantní postavení mezi manufakturami na výrobu porcelánu si udržuje dodnes. To znamená 306 let. První tvrdý porcelán v Evropě vynalezl v roce 1708 Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a jeho

společník Johann Friedrich Bötger. Po nenadálé Tschirnhausově smrti pokračoval Bötger v započaté práci a nakonec představil první evropský porcelán. Samotná výroba se datuje současně s otevřením míšeňské manufaktury v roce 1710.

Po Bötgerově smrti se stal vedoucí osobností manufaktury Johann Gregor Höroldt, malíř a rytec původem z Jeny. Byl vynikajícím umělcem, technologem, ale i organizátorem. Aby zabránil výrobě napodobenin, začal roku 1721 porcelánové výrobky značit na dno pod polevu. Období pod jeho vedením je nazýváno „obdobím malířským“ a vyznačuje se hladkými užitkovými tvary s malbou v červené, převážně pak zlaté, barvě.

Zpočátku byl dekor v režii augsburských malířů, avšak po roce 1720, kdy došlo k zavedení muflových barev, se ujali výzdoby vlastní malíři porcelánky podle návrhů Höroldtových. Nová malířská výzdoba muflovými barvami se od roku 1725 dělala pestrobarevně, objevují se však i miniaturní malby na bílé polevě, ohraničené zlacenými krajkovými kartušemi. Převážným námětem byly chinoiserie, žánrové výjevy z čínského života, jak si jej představovali malíři 17. století a nebo Höroldt. Rovněž se uplatňují fantastické, domněle čínské a japonské, květiny zvané indiánské, motivy posvátných zvířat jako žlutý lev (1728), čínský drak a letící pes (od 1730) v kombinaci červené, zelené, modré a zlaté barvy.

Legendární cibulák

 Kolem roku 1740 bylo využito konečně zdokonalené kobaltové modři k vytvoření pro Míšeň typického a dodnes oblíbeného „cibulového“ vzoru. Porcelánka zaměstnávala několik malířů, kteří pracovali pod vedením Höroldta, a pak také nemalé množství malířů externích. Byli to například Ignác Preissler, Johann Auferwerth, Ignác Bottengruber či František Ferdinand Mayer. Roku 1731 byl do Míšně povolán Johann Gottlob Kirchner do funkce samostatného mistra modeléra. Ten začal vytvářet vázy a ušlechtilé figury exotických zvířat, ale i drobnější interiérovou plastiku. Svojí tvorbou předznamenal třetí a nejslavnější období (1733 - 1763) míšeňské porcelánky. Neslo se v duchu zdůrazňování plastiky, obsahem i formou dokonale vyhovující reprezentaci a okázalosti baroka. Představitelem tohoto údobí se stal sochař Johann Joachim Kändler. Vznikaly série zvířat a ptáků, žánrové figurky kovářů, hudebníků, vojáků, dětí, světců, alegorií, štvanic atd.

Kändlerově sochařské tvořivosti neuniklo ani nádobí, u kterého vytvářel profilované okraje s reliéfním dekorem na způsob pletiva, či okraje s reliéfními kartušemi. V letech 1737 - 1741 vznikl slavný „labutí servis“, čítající na dva tisíce kusů.

 Porcelán pronikal všude a stal se tak neodmyslitelnou součástí života této doby. Od roku 1748 se začala prosazovat ležérnost a líbivost rokoka. Kädlerovo údobí bylo nejaktivnější érou míšeňské porcelánky. Roku 1756 však byl rostoucí úspěch přerušen vojenským obsazením Saska Prusy, jehož následkem bylo omezení výroby a převedení většiny vybavení do berlínské porcelánky.

(luv)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2204068
DnesDnes358
VčeraVčera499
Tento týdenTento týden3742
Tento měsícTento měsíc13818

Partnerské weby