Říkalo se, že masopust, tedy období od Tří králů do začátku postní doby, je jakýmsi „odrazovým můstkem“, protože pak přicházejí půst a Velikonoce. Co je však více než sympatické, naši předci se v této době dokázali skutečně

odvázat.

Název „masopust“ souvisí s italským „karnevalem“ (správně carnivale – masu sbohem), obdobím mezi 1. únorem a 7. březnem.

 Dříve se pilně hodovalo, všude vládlo veselí, doslova „frčela“ lidová magie. V záznamech se dochovaly stížnosti kněží a řeholníků, píše se v nich o obžerství, opilství a oplzlostech farníků. Lidé se pod vlivem zábavy dokonce duchovním veřejně posmívali a někdy je i uráželi.

Různé vědmy nabízely čarovné nápoje lásky, kouzelné bylinky a talismany. Například na Berounsku taková bosorka údajně dokázala i přičarovat přízraky mrtvých nebo naopak vykouzlit laškovné (nemravné) obrazy. Pokud podrobně prostudujeme její rituální techniky, zjistíme, že svého klienta uvedla do transu pomocí opiátů a potom mu sugescí přičarovala objednanou „službu“.

Rušivé prvky v chrámech

Masopustní průvody odkazovaly k potlačeným rituálům pohanským, každá maska měla svou důležitou roli, své místo v ději. V souvislosti s tím si připomeňme tajuplného filozofa a okultistu, jmenoval se Pseudo-Dionýsius z Aeropágu. Založil tzv. negativní mystiku a negativní teologii, svérázné učení, které nabádalo stavitele a mistry ze zednářských hnutí, aby do „vážných“ církevních staveb zakomponovali masopustní „rušivé“ prvky. A tak se v katedrálách či kostelech setkáváme s různými skřety, příšerami, s plastikami šašků, draků či kejklířů. Věřícího mají upozornit na to, že se stále nachází v reálném světě, ne v nebi. Pouze nádherná stavba je odkazem k Bohu a k božské dokonalosti. Je zajímavé, že přísná církev tuto masopustní výzvu akceptovala, stejně tak i vážení stavitelé.

Hned v prvním gotickém chrámu v Evropě (katedrála sv. Denise v Paříži) nařídil opat Suger, vážený a vzdělaný muž, použít „rouhavé“ motivy přímo v katedrále.

Jak je vidět, masopustní humor a sarkasmus se dostal až do gotických chrámů a kostelů. Bůh chce lidi zbožné, ale i veselé, optimistické, na nějaké mrzouty prý není zvědavý…

(nov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234513
DnesDnes327
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden3021
Tento měsícTento měsíc10578

Partnerské weby