Psal se rok 1767. Tropické vody západního Pacifiku křižovaly dvě lodě pod velením mořeplavce a objevitele Louise Antonia de Bougainville. Byla to nová, ještě nevyzkoušená fregata La Boudeuse (česky Vzdorná) a nákladní fleuta L´ Etoile (česky Hvězda). Obě byly na cestě kolem světa a

hledaly průjezd do asijsko - australského středomoří.

Bougainvilleova cesta začala v Brestu, odkud vyplul v prosinci 1766. Hvězda se k výpravě připojila v Rio de Janeiru. Mořeplavec měl namířeno do jižního Tichomoří, kde Francouzi mínili založit rozsáhlou jihomořskou říši. Jejich cesta vedla kolem Jižní Ameriky, a proto měli v úmyslu usadit se i v Patagonii, odkud chtěli chránit přístup do jižních moří. Ale jak se často stává, z velkého plánu zbyly trosky a Francouzům zůstalo do 20. století jen několik souostroví a ostrovů.

Překvapivé odhalení

„Když jsme pluli mezi Velkými Kykladami, přivolaly mě nějaké události na palubu Hvězdy a tam jsem měl příležitost ověřit si dosti zvláštní věci. Od nějaké doby se na obou lodích šuškalo, že sluha pana Commercona jménem Baret je žena. Jeho postava, hlas, bezvousá tvář a jiné známky potvrzovaly toto podezření, ale jiné věci mluvily proti tomu. Jak jsme měli poznat ženu v našem neúnavném Baretovi, jenž byl cvičeným botanikem a kterého jsme viděli sledovat jeho pána na všech cestách? Třeba ve sněhu a ledových horách Magalhaesova průlivu. Na těchto obtížných pochodech nosil zásoby, zbraně i herbář s odvahou a silou, která mu u našeho přírodovědce vynesla přízvisko soumar. Teprve příhoda na Tahiti změnila podezření v jistotu. Pan Commercon tam vystoupil, aby botanizoval. Bareta, který ho následoval s herbáři, obstoupili Tahiťané a křičeli, že je to žena, a chtěli ji přijmout s poctami ostrova. Rytíř de Bournard, jenž měl na ostrově strážní službu, mu musel přijít na pomoc a doprovodit ho až na loď. Od té doby bylo těžké zabránit námořníkům, aby se občas nedotkli jeho studu.“

Co se dělo na lodi?

„Když jsem byl na palubě Hvězdy, přiznal se Baret se slzami v očích, že je dívka. Říkala, že v Rochefoirtu oklamala svého pána a přestavila se mu v mužských šatech, právě když se naloďoval. Říkala, že už sloužila jako lokaj u jednoho Ženevana, že se narodila v Burgundsku, že je sirotek a prohraná soudní pře ji uvrhla do nouze. Když vstoupila na loď, věděla, že má plout kolem světa, a to podnítilo její zvědavost.

Bude první ženou, která něco takového vykoná, a musím přiznat po pravdě, že se na lodi chovala vždy rozvážně. Nebyla ani ošklivá, ani hezká a nebylo jí více než sedmadvacet let. Musím uznat, že osud Baretové by byl prazvláštní, kdyby lodě ztroskotaly na některém pustém ostrově tohoto širokého oceánu,“ poznamenal si Bougainville.

Ale Jeanne Baret, pokud jde o pohlaví, svého pána neoklamala. Botanik Commercon věděl, že jeho pomocník je žena. V Bougainvilleově Cestě kolem světa se o ní již nepíše, ale badatelům Henrimu Jaequierovi a Klausu Srippovi se ze starých dokumentů podařilo zjistit mnoho zajímavého.

Dědictví pro hospodyni

Commerconovi bylo tehdy čtyřicet let, měl titul doktora botaniky a lékařství a pro výpravu ho vybral proslulý botanik Bernard de Jussieu, ředitel trianonské zahrady. Než opustil Francii, napsal Commercon poslední vůli. Kromě toho, že své tělo dal k dispozici anatomickým studiím a že zavedl medaili, která se měla každoročně udělovat těm, kdo bez žádosti a pokrytectví vykonali zvlášť dobré činy v oblasti morálky a politiky, je v závěti odstavec velmi důležitý pro - Jeanne Baret.

Commercon odkazuje své hospodyni Jeanne Baret šest set liber vedle roční mzdy sto liber, které dostávala od 6. září 1764. Tedy, když se Jeanne v září 1767 nalodila, byla již tři roky v Commerconových službách.

První výprava s vědci na palubě

Tato výprava byla první, jež vzala na palubu vědecké pracovníky. Vedle Commercona se s ní plavil také astronom Verron. A Jeanne. Představte si, že Hvězda měla sto dvacet mužů posádky. A tehdejší námořníci nebyli žádní svatoušci. Navíc výprava proplula oběma Bougainvilleovými průlivy. Prvním v Šalomounových ostrovech a druhým na západ od Nové Guineje a přes Moluky do známějších moří a nakonec do Batávie – tedy do dnešní Djakarty.

Blížil se návrat výpravy a Commercon i Jeanne přemýšleli o tom, zda se mají vrátit do vlasti. Nakonec výpravu opustili před koncem. Vylodili se na Ile de France, dnešním Mauriciu a Commercon se tak dále pilně věnoval botanice a uveřejnil práce o madagaskarské květeně. Zemřel 17. listopadu 1773.

Baretie pro statečnou mořeplavkyni

Jaenne Baret zůstala na ostrově sama. Potřebovala se vrátit do Francie, a asi proto se vdala za vojáka námořní pěchoty Antonia Barniera. Ten však po dvou letech zemřel. Jeanne zůstala svému zaměstnavateli věrná až do smrti (zemřela roku 1803). Zachovala se její závěť, kterou odkázala všechen svůj majetek synům Philiberta Commercona.

Commercon se již dříve odvděčil svým blízkým a lidem, jichž si vážil, darem, jaký měl jako botanik po ruce - věnoval jim dosud neznámé a nepojmenované rostlinné druhy. Veliteli výpravy bougainville, dceři nassavského prince, který se zúčastnil výpravy, horstensii a své věrné spolupracovnici baretii z čeledi maliaceí.

Samotnému Commerconovi byl později připsán ostrov severně od Nové Guineje.

A tím bychom mohli skončit povídání o Jeanne Baret, první ženě, která obeplula svět.

Karel Kýr

Ilustrace: Montague Dawson

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273660
DnesDnes527
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5071
Tento měsícTento měsíc5909

Partnerské weby