Královské město Nymburk ležící na Labi se pyšní jednou z nejzachovalejších částí středověkých městských hradeb u nás. Jeho významu odpovídá i množství legend, které se k nim i samotné perle na Labi váží.

Jedním z nejstrašnějších přízraků je zjevení kata, ploužícího se za temných

nocí parkánem, tam, kde dodnes stojí stará budova katovny. Přízrak v černé haleně, bílých přiléhavých kalhotách, rudých škorních a katovské kápi s vystřiženými otvory pro oči má na ramenech dlouhý katovský meč. Jedná se o ducha krutého městského kata Henzlina, který mučil zločince ve starobylé věži zvané Hořice a pak je za městskými hradbami na veřejném popravišti stínal, lámal, věšel či čtvrtil.

Podle Martina Stejskala, autora knihy Labyrintem míst klatých, ale Henzlin také zneužíval své veřejné pravomoci a mučil i poctivé kupce, měšťany a sedláky, aby je pak mohl oloupit o jejich peníze. Za to si jeho duši vzal po smrti ďábel a kat tak nemá za trest pokoj ani v hrobě. Jeho hříšná duše se škvaří v pekle a jeho přízrak je odsouzen k věčnému bloudění po nymburských hradbách mezi hradním příkopem a parkánem.

Měšťanský poklad ukrytý v podzemí

Jiný přízrak se zjevuje poblíž bývalé Svatojiřské brány. V noci zde často hoří tajemná světla a je slyšet zpěv andělů. Jsou památkou na kněze Jiřího Rohovláda a kaplana Klimenta, kteří byli upáleni ve smolném sudu v roce 1425. Na tomto místě pak už prý nikdy nerostla tráva. Později zde byl vztyčen kříž, bránu naopak lidé v roce 1885 při rozšiřování města zbourali.

Podzemí pod nymburskými hradbami a historickým centrem je protkáno sítí středověkých sklepení a chodeb. Podle místní pověsti je přímo pod městským náměstím velký sál, kde kdysi schovali měšťané před blížícím se nebezpečím městské cennosti a pokladnu. Lidé dodnes věří, že tatáž chodba, která zavede odvážlivce k pokladu, prochází i pod řekou a ústí až na druhém břehu Labe.

Ve starobylé radniční síni, vystavěné už za renesance, se má rovněž podle legend zjevovat divný přelud. Přímo na vysokém výklenku se na bílé omítce opakovaně a bez varování objevoval tmavými barvami namalovaný portrét mužské tváře. Jedná se prý o nespravedlivě odsouzeného městského písaře Petra Smila z Vrabova. Ten odmítl krýt defraudace veřejných prostředků ze strany radních a konšelů, kteří ho, aby zakryli vlastní zločiny, křivě obvinili a pak navíc tajně odsoudili k trestu smrti. Justiční vraždu pak vykonal právě už zmiňovaný městský kat Henzlin.

Závod ďábla s andělem

Unikátní je také oltář nymburského kostela. Na jeho pravé straně najdeme dřevěnou sochu anděla, který má obě nohy levé. K této kuriozitě se vztahuje pověst ze 17. století o závodu ďábla s andělem. Každý z nich měl za úkol opravit za jedinou noc jakoukoli budovu ve městě, protože Nymburk byl po skončení třicetileté války v troskách. Anděl si vzal na starost rekonstrukci kostela a ďábel radnici (jak víme, tamní radní si často zasluhovali smažit v pekle). Pekelníkovi šla práce od ruky, a tak si usmyslel, že kromě pocitu vítězství ještě svého konkurenta potupí. Chtěl mu přičarovat na nohu kopyto, ale jak byl unavený, spletl si zaklínací formuli a andělovi přičaroval dvě levé nohy.  Než stačil svůj omyl napravit, zakokrhal kohout a ďábel musel zmizet.

Ve zdech blízkého Špringerovského domu (č. p. 174) má být zaživa zazděná mladá dívka.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2272413
DnesDnes70
VčeraVčera1235
Tento týdenTento týden3824
Tento měsícTento měsíc4662

Partnerské weby