O císaři Karlu IV. by se toho dalo napsat tolik, že by na to nestačily jedny celé noviny. Každopádně 14. května bude Česká republika oslavovat 700. výročí jeho narození, a tak si pojďme připomenout tuto významnou osobnost našich dějin.

Karel IV. byl syn

dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského a byl původně pokřtěn jako Václav. Narodil se v Praze roku 1316 a jméno Karel přijal při biřmování během své výchovy ve Francii, a to po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném.

Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, hovořil plynně pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Byl také autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona - Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Bula  významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala výjimečné a nezávislé postavení české země.

Římský císař a významný panovník

Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku, jako český král proslul především založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného - Karlova - mostu přes řeku Vltavu, hradu Karlštejna i mnoha dalšími počiny. Dosáhl také významné územní expanze českého státu, především severovýchodním směrem.

Karel IV. byl jedenáctým českým králem vládnoucím od července1346 až do listopadu 1378, od roku 1355 byl také císařem římským. Mimo to byl italským (lombardským) a burgundským (arelatským) králem, moravským markrabětem a lucemburským hrabětem (po otci).

Co je podstatné především připomenout, Karel IV. byl první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské ve své době.

Velkolepé uctění památky

Za svůj život toho stihnul Karel IV. opravdu mnoho, ale ve vyšším věku se pak přece jen začala ozývat různá zranění a také choroby, jako třeba dna. Ta Karlu IV. ztěžovala pohyb a mohla být příčinou jeho pádu (nejspíše z koně či ze schodů). Zlomenina krčku stehenní kosti ho upoutala na lůžko. V důsledku toho v pondělí 29. listopadu 1378 skonal na Pražském hradě tři hodiny po západu slunce. Příčinou byl zápal plic. Císařova mrtvého těla se ujali balzamovači, poté byl v síni královského paláce na Pražském hradě vystaven jedenáct dní na katafalku. Další dny byl přemísťován do různých míst Prahy, aby jeho památku mohlo uctít co největší množství lidí. Pokaždé byl vypravován velkolepý průvod. Máry neslo 30 osob a průvod dosahoval délky ze Starého Města pražského až na Vyšehrad…

(luv)

DODATEK

Zajímavosti

- Bustu Karla IV. od Petra Parléře najdeme v Papežském paláci v Avignonu, jako jediného českého panovníka zde zastoupeného.

- Mnozí z jeho dvanácti potomků se stali vládnoucími panovníky, například Kateřina Lucemburská (rakouská vévodkyně a braniborská markraběnka), Anna Lucemburská (anglická královna) či Jan Zhořelecký (braniborský markrabě a zhořelecký vévoda). A samozřejmě Zikmund Lucemburský (uherský a český král a římský císař).

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273729
DnesDnes596
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5140
Tento měsícTento měsíc5978

Partnerské weby