Když Alois Jirásek psal svoje Staré pověsti české, mnohé z nich si obrazně řečeno „vypůjčil“ od nejstaršího českého kronikáře Kosmy a ten je zase, jak přiznává, „poznal z báječného podání starců“. Historikové se domnívají, že Kosmas ve své Kronice české prvních třináct kapitol vyplnil vymyšlenými

příběhy. Přesto se někteří dějepisci pokoušeli dát zejména postavám Libuše a Přemysla reálný podklad.

Už František Palacký vyslovil odvážnou domněnku, že Přemysl by mohl být totožný se sjednotitelem slovanských kmenů v boji proti Avarům franským kupcem Sámem.

Podle části badatelů vládce Sámo nebyl Frank, jak tvrdí Fredegarova kronika, ale Slovan.

Jádrem Sámovy říše však nebyly Čechy, ale, jak dokládají archeologové, jižní  Morava. Důkazem toho je výskyt četných archeologických nálezů z doby prvních Slovanů na Moravě a naopak jejich absence na území Čech…

Kosmasův přesun dívčí války?

Kníže Sámo byl sice pokřtěn, ale dokud žila Libuše, Perunova velekněžka, toleroval původní slovanské kulty. Jakmile však zemřela, ženské pohanské středisko na Děvíně zrušil a ženy podřídil svým velmožům. Ty se však vzbouřily, protože přijetím křesťanství přišly jako kněžky o své výjimečné postavení. Sámo však jejich povstání tvrdě potlačil. Uvědomil si, že jedině přijetím křesťanství se vyhne konfliktu s franskou říší a nestihne ho osud Polabských Slovanů, kteří byli jako pohané téměř zlikvidováni nebo pohlceni Germány. O této vzdálené době se zmiňuje Kristián ve své legendě: „Morava, země slovanská, přijala, jak se podle ústního podání věří a uznává, víru Kristovu za dávných časů, za časů, jak se vypráví, slovutného učitele Augustina…“

Kosmas prý za svých návštěv na Moravě vyslechl příběh o potlačené vzpouře pohanských kněžek. Ve své kronice ho však přesunul do Čech a „vylepšil“ pikantními historkami, protože Čechy přijaly  křesťanství až za knížete Bořivoje koncem 9. století a dívčí válka proto ještě nemohla skončit vynuceným křtem.

Pálavské pověsti

Příběh ženského pohanského střediska na Děvíně zaznamenal i ředitel obecné školy v Zaječí Václav Richter ve své knize Pálavské pověsti. Vylíčil tu příběh nazvaný Svatopluk a Mája vyprávějící o moravském králi Svatoplukovi, který prý přesvědčil kněžnu Máju, aby se svými družkami upustila od přinášení obětí pohanským bohům. Na místě jejich svatyně pak nechal zbudovat křesťanský kostelík, který vysvětil sám moravský arcibiskup Metoděj. Stačí dosadit za Svatopluka knížete Sáma, za Máju Libuši a hle, celá pověst nabývá dobře známé tradiční podoby.

Perné dal jméno Perun?

Doktor Jaroslav Zástěra velmi nápaditě zacházel také s místními názvy, když ve jménu vesnice Perná pod Tabulovou horou objevil jméno staroslovanského boha Peruna a Horní a Dolní Věstonice mu připomněly Libušiny kněžky – věštkyně. Naopak z názvu sousední Klentnice vydedukoval jméno sv. Klimenta. Tělesné ostatky tohoto světce totiž objevili Konstantin a Metoděj při své předcházející misii k Chazarům na Krymu a přinesli je s sebou na Moravu. Není náhodou, že právě sv. Klimentovi byl zasvěcen první český křesťanský kostel na Levém Hradci. Doktor Zástěra v souvislosti s Klentnicí připomíná, že se původně psala Klementice a snad byla postavena u někdejšího kostela a kláštera sv. Klimenta zbudovaného na místě zničené pohanské svatyně. Před časem zde vskutku byly objeveny zbytky valu z doby Velkomoravské říše a také keramické střepy z této doby.

Jak to bylo s hradem Dowina?

Nakolik jsou však tyto hypotézy oprávněné? Mají nějakou oporu ve starých písemných pramenech? Fuldské anály, významná rukopisná památka z 9. století, připomínají, že východofranský král Ludvík Němec vytáhl v roce 864 na Moravu a oblehl velkomoravského vládce Rostislava na hradě zvaném Dowina. Tento hrad je většinou historiků ztotožňován s Děvínem na soutoku Moravy a Dunaje.

Ale už v 19. století známý moravský dějepisec a kněz Beda Dudík prokázal, že se ve skutečnosti musí jednat o Děvín na Pálavě. Vždyť Ludvík Němec, když táhl na Dowinu, vylodil se ještě před Vídní a postupoval se svým vojskem na sever. Kdyby se jednalo o Děvín u Bratislavy, mohl by totiž klidně plout dál. Také moravský archeolog profesor Josef Poulík se ztotožnil s názorem, že Dowinu je třeba hledat na Pálavě. Sám tady, u Dolních Věstonic, objevil slovanské pohřebiště se dvěma tisíci hroby.

Jan Bauer

Ilustrace: archiv autora

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274606
DnesDnes241
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6017
Tento měsícTento měsíc6855

Partnerské weby