Afrika je nekonečná studnice záhad a mystérií a Keňa tento fakt jen potvrzuje. Není divu, že ruiny Gede (někdy také Gedi) představují jednu z hlavních historických památek na celém pobřeží Keni. Nacházejí se přibližně čtyři kilometry

od městečka Watamu (severně od Mombasy), jsou velmi rozsáhlé, působivé a sálá z nich cosi tajemného.

Toto svahilské město ze 13. století (možná dokonce ze 12. století, ale později bylo přestavěno) je ukryté v džungli a po dlouhou dobu o něm nikdo nevěděl. Vědci s překvapením zjistili, že ani v portugalských či arabských kronikách o něm není žádná zmínka. Kdysi úchvatné město tedy zůstalo skryto i před Portugalci, kteří se nacházeli v 16 kilometrů vzdáleném městě Malindi. Už tato skutečnost dává Gede jistý nádech mystiky, neboť je neuvěřitelné, že tak velké město kousek od pobřeží Indického oceánu uniklo pozornosti všech objevitelů či kolonistů…

V 17. či nejpozději v 18. století bylo Gede z dodnes nevysvětlených důvodů opuštěno. Především kvůli hustému pralesu nebyly jeho zbytky objeveny až do 20. let minulého století.

Skrývá podzemí další překvapení?

Nejtajemněji působí ruiny Gede při západu slunce, kdy ožije zdejší zvířecí obyvatelstvo a paprsky vytvoří nádherné scenérie stínů a světla. Z vrcholků stromů návštěvníky bedlivě sledují opičí strážci, každou chvilku odněkud vykoukne ještěrka a pestrobarevní motýli se zcela nečekaně usadí na místech, odkud je možné je zblízka obdivovat. Úchvatnou podívanou pomáhají dotvářet majestátní baobaby či mimozemsky působící stromy, jimž místní říkají Racket tree (strom raketa). Podle domorodců je jejich kmen tak hladký, že po něm žádné zvíře nevyleze. Kdo prý to z lidí dokáže, získá mystický tajný dar od duchů města Gede (opravdu se po něm nedá lézt, zkoušeli jsme to).

Podle místních svahilských průvodců však ještě zdaleka Gede neodkrylo veškerá svá tajemství. V podzemí se prý nacházejí mnohé tunely a chodby a možná ještě další prostory. Jeden takový vstup do tunelu nám ukázali, jenže tam bychom se nevydali ani s celou armádou. Čišelo z něj něco zlověstného, co naši zvědavost utlumilo. Zatím se ale s průzkumem nepočítá. A možná je to dobře, některá tajemství mají zůstat navždy skryta.

O ruinách se vypráví řada hrůzostrašných historek a je pravdou, že archeologové, kteří zde pracovali, měli pocit, jakoby je někdo neustále sledoval. Prý jim někdy naskakovala husí kůže a po setmění se tu raději sami nikdy nepohybovali.

Úspěšný obchod i se zámořím

Původní město Gede, jehož obyvatelé obchodovali i s kupci za zámoří, se rozprostíralo přibližně na padesáti akrech. Jeho luxusnější část, tzv. Kamenné město, se rozkládala na severu a v 16. století byla obehnána kamennou zdí. V ostatních městských částech se nacházela obydlí chudších vrstev obyvatelstva. Budovy byly pouze jednopodlažní. Město mělo několik mešit, přičemž nejznámější z nich, Velká mešita, měla i minbar (zvýšený prostor v mešitě, z něhož vede imám modlitbu), což bývalo v této oblasti velmi ojedinělé. Do dnešní doby se dochovalo také několik náhrobků.

Ruiny poprvé navštívil Brit sir John Kirk v roce 1884. V roce 1927 byly uznány za historickou památku a o dva roky později prohlášeny za chráněnou památku. Ve 30. letech minulého století spustila keňská vláda práce na zachování rozpadajících se zdí. Nakonec se ruiny Gede v roce 1948 staly národním parkem, ve kterém se dnes nachází i unikátní kruhové muzeum.

Proč bylo město opuštěno?

V době své slávy bylo město Gede dobře skryto v pralese a přitom nedaleko oceánu, aby mohlo rozvíjet obchod a vzkvétat. To by mohlo být vysvětlení, proč je po tak dlouhou dobu nikdo neobjevil. O tom, že bylo vyspělé, svědčí například obrovský počet koupelen, lázní, toalet či speciálních veřejných arén (zvlášť pro významné a obyčejné lidi, pro muže a ženy) či hrobek. A nechyběly ani bankovní domy se sejfy na tehdejší platidla a poklady. Co tedy bylo příčinou tak rychlého vylidnění? Některé teorie tvrdí, že došlo k poklesu hladiny podzemních vod a zdejší studny vyschly, podle jiných obyvatele Gede začal ohrožovat nepřátelský kočovný kmen Galla z oblasti dnešního Somálska, a tak se přestěhovali jinam… A nebo město s vlastními zákony a hierarchií potrestali jeho vlastní bohové, neboť začalo být příliš pyšné…

Text a foto: Ludmila Veselá

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2281892
DnesDnes160
VčeraVčera1209
Tento týdenTento týden160
Tento měsícTento měsíc14141

Partnerské weby