Panské sídlo rodiny z Beaufortu stojí nedaleko stejnojmenné obce v nevelkém údolí. Za vlády krále Karla Velikého byl Beaufort sídlem správce, ale pozdější písemné zmínky v archivech chybějí. Hrad se objevujeaž roku 1194 za vlády Waltra z

Wiltzu a Beaufortu, který je považován za zakladatele zdejšího šlechtického rodu. K jeho nejznámějším postavám patřil Karel z Beaufortu, zastávající na začátku 14. století funkci velmistra Řádu německých rytířů.

Roku 1348 se panství dostalo do majetku rodu z Orley, za něhož byl výrazně rozšířen. Když se Jan z Orley dopustil zrady na panovníkovi Maxmiliánu I., nechal mu Habsburk roku 1477 hrad a panství zabavit, aby jej později udělil Janu Bayerovi z Boppartu. Jeho rod zde ale dlouho nevládl, Beaufort přešel dalším sňatkem na nové majitele, pány z Velbrücku.

Kacíř a povstalec Kašpar z Heu

Za vlády Bernarda z Velbrücku, jehož náhrobní kámen se dodnes dochoval v místním kostele, byl hrad naposledy rozšířen o jedno křídlo, navíc dostal podobu půvabného renesančního zámku. Velbrückova vnučka se provdala za Kašpara z Heu, který se díky tomu stal novým beaufortským pánem. V dobách války mezi Španělskem a nizozemskými stavy se přidal na stranu povstalců a přijal jejich náboženství. Když byl posléze zajat, obvinili ho Španělé z vlastizrady a kacířství, za což zaplatil roku 1593 hrdlem.

Beaufort byl znovu konfiskován, tentokrát španělským králem Filipem II., jenž jej obratem předal hraběti Petru Arnoštu Mansfeldovi, tehdejšímu guvernérovi lucemburského vévodství. Tento nositel Řádu Zlatého rouna se dočkal pouze dcery, jejíž potomci a příbuzní drželi Beaufort až do roku 1639. Tehdy jej byli nuceni kvůli zadlužení prodat za necelých 110 000 zlatých baronu Janu Beckovi.

Spoluviník Valdštejnovy vraždy

Beck se během třicetileté války propracoval ze syna prostého jízdního posla ve službách španělských, ligistických i císařských k mnoha vojenským úspěchům, které vyvrcholily hodností generála a jmenováním lucemburským guvernérem. Kromě šlechtického titulu získal postupně řadu statků v Lucembursku a za účast na vraždě Albrechta z Valdštejna také několik českých - Vidim, Stránku a Kokořín. Beaufort si pak zvolil za své hlavní sídlo, ačkoli kvůli svému vytížení na válečném poli zde příliš často nepobýval. Přesto roku 1646 zahájil výstavbu nového zámku v renesančním slohu, jehož dokončení se již nedožil.

Rod Becků se stěhuje do Čech

Beckův syn Jan Jiří, manžel Antonie z Daunu, přikoupil blízké panství Heringen a připojil ho k beaufortskému. Rozestavěný zámek nechal dokončit a také v něm bydlel. Roku 1652 nechal poblíž zámku postavit kapli zasvěcenou svatému Donátovi. Podle jeho přání se však rod nakonec rozhodl pro odchod z Lucemburska a zakotvil na českém území. Ve Vidimi si Beckové dali vybudovat nový barokní zámek, lucemburských majetků se ale nevzdali.

Na přelomu 17. a 18. století Beckové v mužské linii vymřeli a Beaufort přešel na hrabata de l'Epine de la Claireau. Roku 1759 povýšila císařovna Marie Terezie beaufortské panství na hrabství. Poté však Beaufort několikrát změnil majitele a ocitl se ve vlastnictví rodů, které zde nesídlily. Změna k lepšímu nastala až roku 1882, kdy panství získal Jindřich Even, jehož rodina do místní vsi přišla za Becků a vypracovala se mezi tamní sedláky.

Po nich areál vlastnil Evenův zeť a jeho potomci, až se roku 1981 stal majetkem lucemburského státu.

K vidění jsou mučící nástroje

Do hradu se vstupuje původním vedlejším vchodem, na jehož konci je dělostřelecká věž z období třicetileté války. Od ní se cesta vine podél hradby k jádru, z něho vede skrz další bránu k renesančnímu zámku. Zde býval rytířský sál a hodovní síň, dodnes je tu k vidění dochovaný monumentální krb. Spojovacím točitým schodištěm lze vystoupat do horních pater mohutné hradní věže, v jejíž horní části bývala kaple, v dolní je instalována expozice mučících nástrojů.

Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274987
DnesDnes622
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6398
Tento měsícTento měsíc7236

Partnerské weby