Historie malého, ale půvabného, městečka v polabské rovině je pevně svázána se zdejší významnou židovskou komunitou, která zde žila až do vyvraždění za II. světové války téměř půl tisíciletí. Stará legenda praví, že někdy v 17. století žil v Novém Bydžově učený rabín, jenž

ovládal bílou i černou magii. Při velkém požáru, který zachvátil město, se mu díky magické moci podařilo zachránit před zkázou místní synagogu (dodnes se zachovala jako modlitebna církve Českobratrské). Když se plameny přiblížily až téměř k budově synagogy, zvedl rabín ruku a zčistajasna se na kouřem a dýmem potemnělém nebi objevil pár holubic. Barva jejich bílého peří kontrastovala s černým dýmem požáru, když se posadily na střechu židovského svatostánku. A hle - oheň okamžitě změnil směr a minul synagogu. Splnila se tak rabínova věštba, že svatyně nikdy neshoří, i kdyby lehlo popelem nebo bylo zničeno celé zdejší ghetto. A tato věštba trvá vlastně dodnes, i když po starém židovském městě v Bydžově už prakticky nic nezůstalo.

Fajrmón na žhavém snopu

Další židovská pověst se váže ke zdejšímu starému židovskému hřbitovu (ve městě je ještě jeden, tzv. Nový). Kdysi zde bývalo vidět siluetu ohnivého muže - fajrmóna. Jinak v českých zemích je to poměrně vzácný přízrak. Na žhavém snopu seděl mužík se skloněnou hlavou a rukama složenýma unaveně na prsou. Vždy po nějaké době začala postava mužíka od země černat a uhelnatět a pomalu se ztrácet, jakoby přízrak odhoříval. Nakonec z něho zbyla jen mlžná skvrna, která se zcela rozplynula v rohu hřbitova (tam, kde je dnes ulice Bratří Mádlů).

Stéla Enocha Wolfa

Na hřbitově se pohřbívalo od roku 1520 do roku 1885, ale nejpočetnější jsou zde náhrobky z pískovce pocházející ze druhé poloviny 17. století a z 18. století. Nejstarší dochovaný náhrobek z tmavého jemnozrnného kamene s vrývaným hebrejským nápisem pochází z roku 1577.

Mezi několika mramorovými náhrobky zde pozorný návštěvník najde také stélu Enocha Wolfa (Vlka) s reliéfem vlka nebo náhrobek s ratolestí a lidskou tváří v ozdobné kartuši z doby předbělohorské. Zajímavostí je také to, že na tomto židovském hřbitově je pochováno bezmála 70 rakouských, pruských a saských vojáků padlých v bitvě z roku 1866.

Významný alchymista Budek

Přítomnost vesměs vzdělaných židů vedla k tomu, že se do města v některých etapách jeho historie stahovali i čeští učenci a alchymisté. Byl mezi nimi také Šimon Tadeáš Budek z Falkenberka, který v Novém Bydžově zároveň působil jako evangelický farář. Přestěhoval se sem po svém působení v alchymistických dílnách císaře Rudolfa II. v Praze a krátkém pobytu v Rovensku pod Troskami. I v Novém Bydžově si ale aktivní farář našel čas na své alchymistické pokusy a bádání a rovněž k návštěvám okolních šlechtických sídel pánů, kteří byli této do značné míry módní činnosti nějakým způsobem nakloněni.

Nejstarší stavbou Nového Bydžova je ovšem velmi vzácný gotický kostel zasvěcený svatému Vavřinci. Jeho unikátnost tkví v tom, že kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl nikdy výrazně barokizován ani regotizován, což je v českých zemích zcela jedinečný jev. Původně byl zasvěcen Matce Boží, a to podle Knihy svědomí už v roce 1311. Stavba této trojlodní baziliky začala ještě za života posledního českého krále z rodu Přemyslovců Václava III. Cenným prvkem chrámu je bohatě profilovaný a zdobený gotický portál v západním průčelí.

Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2170059
DnesDnes73
VčeraVčera589
Tento týdenTento týden1309
Tento měsícTento měsíc16235

Partnerské weby