Středověký hrad v Bolkówě byl postaven v první polovině 13. století, pravděpodobně z iniciativy knížete z Legnice Boleslava Lysého. Původně byl hrad nazván Hain (háj), později, patrně na počest otce Bernarda Świdnického, přejmenován.

Navzdory mnoha pokusům nebyl hrad v době vlády Piastovců nikdy dobyt. Dvakrát odolal útoku krále Jana Lucemburského, a to v roce 1331, když spěchal na pomoc křižáckým rytířům ve válce s králem Vladislavem Lokýtkem, a v roce 1345, kdy se snažil vojensky podrobit knížectví Swidnice a Jaworu.

Rozzlobení měšťané lapku oběsili

V roce 1444 město vyplenili a vypálili husité a jejich spojenci, nicméně jejich pokus o dobytí hradu selhal. V roce 1463 město a hrad oblehl český král Jiří z Poděbrad. Jak se ukázalo, tentokrát úspěšně. Usadil na Bolkówě purkrabího Jana von Tschirn, který využil této příležitosti a rychle se proslavil rozsáhlými loupežemi a rabováním. V roce 1468 byl tento „podnikavý“ rytíř zajat rozzlobenými měšťany z Wroclavi a Swidnice a brzy nato pověšen.  Hrad byl předán do rukou maďarského panovníka Matyáše Korvína.

V roce 1493, po šesti týdnech obléhání, vzal hrad útokem těšínský vévoda Kazimír a předal českému králi Vladislavu Jagelonskému. Král jej pak dal do zástavy Fabianovi von Tschirn. V roce 1506 došlo ke sporu s obyvateli města, které utiskoval královský rádce Michael von Tschirn. Potenciální nepokoje rychle ukončil král, který pod hrozbou velkých pokut zjednal poslušnost města vůči svému zástupci.

Poté byl hrad v doživotním držení biskupa z Wroclawi, Jakuba von Salza, a po jeho smrti v roce 1543 přešel do rodinného majetku jako biskupské léno. Konečná podoba hradu pochází ze druhé poloviny 16. století, kdy byl pod vedením slezského architekta Jakuba Parra obohacen o renesanční prvky a výrazně opevněn. V důsledku toho byla stavba přizpůsobena požadavkům na obranu proti dělostřelectvu – obklopena druhou dolní linií obranných zdí se střílnami zpevněnými baštami.

Práce na hradě trvaly až do roku 1596, kdy skutečná celková plocha opevnění překročila 7 000 metrů čtverečních, čímž se stal jedním z největších v Dolním Slezsku.

Statečné vojáky zradili důstojníci

Během třicetileté války byl hrad dvakrát obležen švédským vojskem, ale ubránil se. Průlom přišel v roce 1646, kdy Švédi využili snížení počtu hradní posádky, v čele s generálem Wittenbergem. Místní obyvatelé se schovali se svými majetky ve stěnách pevnosti, přičemž vypálili domy na předměstí, aby zabránili útočníkům ukrýt se v nich. Švédskému dělostřelectvu se po nějakém čase obléhání podařilo zničit cimbuří hradeb a tři vnější bašty. Švédové se dokonce snažili podkopat do hradu, ale obránci nezůstali pasivní a pomocí výpadů zajali z řad nepřítele 380 vojáků. V důsledku toho došlo k mohutnému útoku ze tří stran, kdy unavená posádka nebyla schopna vydržet (vojáci chtěli prý pokračovat v boji, ale důstojníci se rozhodli vzdát).

Životy měšťanů byly ušetřeny, ale majetek byl zabaven. Každý obránce musel navíc zaplatit jako náhradu osm dukátů. Město bylo obsazeno švédským vojskem pod velením kapitána von Lucka, který ho opustil až po podepsání vestfálského míru v roce 1650.

Byl úder blesku božím znamením?

V roce 1720 byla následkem úderu blesku zapálena věž a shořelo několik místností obytného křídla. Aby toho nebylo málo, v srpnu 1724 opět blesk, jako boží znamení, pronikl do hradní galerie s portrétem Bolka I. na koni a způsobil zde značné škody. Dne 20. října 1795 vypukl další požár uvnitř obytného křídla, přestavěného na konci 18. století Františkem Antonínem Flieglem z Harpersdorfu. Po sekularizaci se objekt stal majetkem pruské státní pokladny, byl opuštěn a začal chátrat.

Na jaře roku 1891 dal císař Vilém 650 marek na rekonstrukci hradu, která pokračovala i na počátku 20. století, až do I. světové války. Po II. světové válce byl hrad upraven pro muzejní účely s použitím dochovaného brnění, nábytku a obrazů. V 50. letech minulého století byly rekonstruovány schodiště a věž. Díky úsilí polsko-německé nadace byla v 90. letech minulého století na hrad přivedena voda a plyn, renovovány ambity a vstup do věže.

V červenci 1995 zde rytířské bratrstvo hradu Bolków zorganizovalo národní turnaj, jehož vznik se datuje až do středověku.

 

 Text a foto: Petr Šafránek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2276866
DnesDnes1321
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden1321
Tento měsícTento měsíc9115

Partnerské weby