Člověk z doby paleolitu se asi příliš nezabýval způsoby jedení. Prožil většinu života v jeskyních. Ačkoli se na řadě míst na stěnách jeho úkrytu zachovaly kresby, předpokládá se, že jeho kultura stolování nebyla prakticky žádná. V neolitické době se začal uplatňovat lidský

důmysl. Lidé mimo jiné vynalezli hliněné nádoby, které využívali pro uskladnění potravin. Doba železná rozmnožila předměty vztahující se k počátkům stolování. Zasednutí k jídlu a prostírání vztahujeme ke vzniku lidského obydlí. Člověk si začal stavět příbytky v krajině, ať už to byly kryté jámy nebo chatrče z hlíny a roští, obydlí ze dřeva nebo vyspělé kolové stavby. Uvnitř těchto staveb bylo místo, kde se jedlo, i když tento prostor zjevně sloužil i k dalším účelům. V té době již existovaly nádoby a nástroje sloužící k jedení, lze tedy předpokládat základy nejprimitivnějšího prostírání - stolování.

Teprve ve starověkém Egyptě dosahovalo stolování vyspělé formy. Při hostinách se ale neprostíralo na velkých tabulích, jedlo se u malých stolků, na něž se předkládala jídla na drahých ozdobných mísách připravená tak, aby je hodovníci mohli brát rukama. A právě proto, že se nepoužívaly žádné příbory, zachovávali stolovníci úzkostlivou čistotu.

Jinak tomu bylo u Řeků. Ve starověkém Řecku se původně jedlo u společných tabulí. Po řecko-perských válkách, kdy orientální přepych ovlivnil řeckou kulturu, se změnilo i stolování. Hlavní jídlo se odbývalo večer, kdy se přátelé navzájem zvali a hostili. Prostíralo se na malých stolcích, jejichž desky byly z mramoru, což bylo jak velmi přepychové, tak i účelné. Stolky byly připevněné k širokým lehátkům, na nichž hosté odpočívali po dvou či po třech. Jídlo si brali z mís, servírovali je otroci. Poněvadž se zase jedlo rukama, omývali si je stolovníci po každém jídle.

Hostiny Římanů byly sice nepředstavitelně přepychové, ale způsob stolování byl podobný řeckému. Při jídle se leželo na lehátkách u malých kulatých stolků, jež byly ze zlata, stříbra či cínu a po každém chodu se myly. Římané již měli k dispozici nože a lžíce. Párátka z husích brků a ubrousky byly zpravidla bohatě zdobené a hostitel je hostům většinou věnoval. Zatímco římská smetánka bohatě hodovala, žil zbytek Evropanů na nízké úrovni. Teprve po etapě stěhování národů se začala rozvíjet nová kultura ovlivněná vzpomínkami na antiku a byzantské umění.

(ksa)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2257908
DnesDnes248
VčeraVčera945
Tento týdenTento týden5958
Tento měsícTento měsíc13316

Partnerské weby