0109byla 4Existují důkazy o tom, že Němci během II. světové války vytvořili tajnou vojenskou základnu v oblasti Antarktidy. Podle některých záhadologů by mohla mít dokonce něco společného s mimozemskými technologiemi…

 

Němci skutečně hned na samém počátku II. světové války podnikli invazi do jedné části Antarktidy a prohlásili ji za součást Třetí říše. Německé aktivity pak pokračovaly i během válečných let. Zdá se, že některé z četných německých ponorek, operujících v oblasti jižního pólu, byly kromě hlídkové činnosti zapojeny i do dalších utajených aktivit. Když jednu z nich roku 1944 potopila britská ponorka, vyšlo najevo, že Němci převáželi do oblasti Antarktidy různé zapečetěné chemikálie. V tomto případě se jednalo o 33 tun rtuti ve skleněných láhvích.

Záhadné zmizení ponorek

Když se válečné dobyvatelské snahy Němců začaly v roce 1943 zvolna hroutit, prohlásil velkoadmirál Karl Dönitz, že německou flotilu ponorek nechá znovu postavit v neproniknutelné pevnosti, která se nachází v téměř nepřístupné části světa. Snad měl tehdy na mysli nějakou jižní část Jižní Ameriky nebo právě Antarktidu... Ještě po skončení II. světové války totiž záznamy hovořily o pokračující německé námořní aktivitě v této odlehlé části světa. Pověsti o přesunech německých ponorek mezi nejjižnějším cípem Latinské Ameriky a Antarktidou kolovaly ještě na podzim roku 1946. Jak vyplývá z tvrzení Agence France Pres, výskyt německých ponorek v oblasti Tierra del Fuego byl založen na skutečných událostech. V tomto duchu přinesly tehdy zprávu i francouzské noviny France Soir, které popisovaly též setkání s německou ponorkou. Je třeba připomenout, že už během války ze dne na den zmizelo 54 německých ponorek, z nichž pouze u jedenácti je zřejmé, že se jim stalo osudné setkání s minami. Někteří vojenští odborníci byli přesvědčeni o tom, že alespoň některým ponorkám se mohl podařit přesun do jižní polární oblasti.

Podivná americká invaze

Ačkoli spojenci oficiálně nepřipouštěli možnost manévrování německých ponorek, ani existenci tajné základny v Antarktidě, nakonec sami Američané potvrdili, že značná pravděpodobnost něčeho takového tady přece jen byla. Na samém konci roku 1946 totiž americké vojenské námořnictvo uskutečnilo rychlou a rozsáhlou invazi na antarktický kontinent, což připomínalo operaci nezbytnou pro bezpečnost Spojených států. Operace kódově označené jako „Operation High Jump“ se zúčastnilo 4 700 vojáků, šest helikoptér, šest létajících člunů Martin PBM, 15 dalších letadel, 13 podpůrných lodí amerického námořnictva a letadlová loď Philippine Sea. To vše připomínalo válečnou operaci, tentokrát ovšem s neznámým nepřítelem…

Během čtyř týdnů od 31. prosince 1946 strávila letadla 220 hodin ve vzduchu, nalétala 36 500 km a pořídila na 70 tisíc leteckých snímků. Pak ovšem mise, která měla původně trvat šest až osm měsíců, dospěla do předčasného a poněkud rozpačitého konce. Chilský tisk informoval o tom, že „výprava se dostala do potíží a potkalo ji mnoho nehod“.

Admirálovy obavy z létajících talířů

Později se objevily některé z utajovaných poznatků, které naznačily, že se nejednalo o nějaké svévolné cvičení, ale šlo o akci, která měla odvrátit hrozící nebezpečí. Hovořilo se nejen o německých vynálezech, ale též o dalších záhadách. V březnu 1947 přinesly chilské noviny El Mercurio článek, ve kterém citovaly prohlášení admirála Byrna, jenž operaci v Antarktidě velel: „Admirál Byrd, který byl po nezdařené operaci po svém návratu do Washingtonu vyslýchán bezpečnostní službou, prohlásil, že je naléhavé, aby Spojené státy okamžitě podnikly obranná opatření proti nepřátelským regionům. Admirál sice nechce nikoho strašit, ale je hořkou realitou, že v případě nové války by USA byly napadeny létajícími objekty, které jsou schopné doletět od jednoho pólu ke druhému neuvěřitelnou rychlostí.“ Co dodat závěrem? Snad jen to, že právě od roku 1947 se různě na naší planetě začala objevovat blíže neidentifikovatelná létající tělesa, která se vžila pod názvem „létající talíře UFO“. Tyto události pak daly bezprostřední podnět k tomu, aby vznikla nová disciplína jak vědeckého, tak i amatérského zkoumání.

Pavel Kovář

Foto: archiv a Pixabay

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279697
DnesDnes32
VčeraVčera780
Tento týdenTento týden4152
Tento měsícTento měsíc11946

Partnerské weby