2824arilje 4Srbské městečko Arilje leží kousek od jednoho z hlavních silničních tahů k jadranskému pobřeží Černé Hory i rušné komunikace do sousední Bosny. Příchozí už zdáli spatří bělostnou siluetu tamní svatyně, která oslnivě září z vrcholu návrší situovaného uprostřed

údolí.

Dědictví mistrů ze Soluně

Půvabnou kulisu ještě umocňují lesnaté stráně přilehlých hor. Historie kostela se začala psát v průběhu 13. století. Jeho specifická architektura z něj učinila důležitou církevní pamětihodnost vrcholu středověku v rámci pravoslavné části Balkánského poloostrova. Vyjma standardního byzantského charakteru se do tváře svatyně promítly prvky románského slohu západní Evropy. A samozřejmě lokální dobové elementy. Proto bývá právem řazena mezi klíčové zástupce takzvaného Rašského stylu. O nádhernou výtvarnou výzdobu vnitřních prostor se zasloužili anonymní mistři z oblasti Soluně. Zdejší fresky se řadí do skupiny nejcennějších pokladů středověkého srbského výtvarného umění.

Svatyně Nemanjićů

Vznik svatyně je spojen s královskou dynastií Nemanjićů, především králem Štěpánem Dragutinem. Uvnitř kostela našel místo posledního odpočinku jeho syn - Urošic. Dle pověsti se prý z jeho hrobu řinula vonná myrha. Spekuluje se, že poblíž mohl existovat i královský dvorec. Zbytky mohutného opevnění jasně signalizují mimořádnou důležitost stavby.

Malina na piedestalu

Oproti zaprášeným chudým vískám mnoha ostatních partií Srbska je vidět, že Arilje je přece jen bohatší. Za hojností zdejšího kraje stojí, k překvapení mnohých návštěvníků, maliny. Takřka u každé usedlosti se táhnou rodinné plantáže, které navenek připomínají vinice. Pěstování malin tu tvoří tradiční a úspěšný způsob obživy, malině je dokonce věnován i památník instalovaný v centru města. Nicméně vše není tak idylické, jak se může na první pohled zdát. „Prozradím ti, jak se produkují věhlasné srbské maliny,“ sděloval mi můj bytný. „To se dovezou maliny z Polska a z Bosny, do nich se přimíchají ty naše a výsledná směs pak jde na export,“ upřesnil. „V byznysu jsou zainteresovány dvě, maximálně tři firmy, které mezi sebe nikoho dalšího nepustí. A pěstitelé dostávají minimum,“ smutně uzavřel. Myslím, že to už jsem snad ani vědět nemusel...

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2260767
DnesDnes361
VčeraVčera580
Tento týdenTento týden2356
Tento měsícTento měsíc16175

Partnerské weby