Ivan a Jana žijí v německém Bavorsku a patří k lidem, kteří jsou citliví na přítomnost pozitivní i negativní energie. To je také přivedlo ke zkoumání paranormálních jevů, dokonce i k pokusům o navázání komunikace s entitami a ke snahám získat záznam, který by jejich existenci dokazoval. Navštívili už

řadu tajemných míst v České republice i v Německu. Nejvíce na ně ale prý v této souvislosti zapůsobil zámek v Horšovském Týně.

Jak jejich výzkum a šetření probíhá v praxi? To vám ukážou ve své videoreportáži. Ale nejprve jsem je trochu vyzpovídala.

Co vás přesvědčilo o tom, že ač je nevidíme, pohybují se mezi námi nehmotné bytosti?

Ivan: Dům, ve kterém jsem vyrůstal, měl pohnutou minulost, jak se říká, strašilo v něm. Tedy k prvním kontaktům s negativní energií a entitami proběhl už v dětství. Například jsem vídal předměty, které se pohybovaly samy od sebe, bez racionálního důvodu. V domě létaly příbory i nádobí, ozývaly se podivné zvuky, například cosi jako kopání do dveří. Zažil jsem ale také různé psychické a fyzické ataky. Došlo na přetahování se o peřinu, tleskání "čehosi" u mých uší. Nezbývalo mi nic jiného než se smířit s tím, že to, co vidím a cítím, je skutečné.

Jana: Já jsem pro změnu jedinec, kterého to „postihlo" takříkajíc ze dne na den. Bylo to před pěti lety, tedy v době, kdy jsem žila ve starém domě partnera v jedné zapadlé vesničce, která byla za II. světové války součástí vojenského cvičiště zbraní SS. Je jasné, že tu zůstal silný otisk, řekla bych doslova pach, smrti, mučení, strachu a beznaděje. Začaly mě tam náhle přepadat pocity, že nejsem sama, že mě někdo sleduje. V noci jsem slyšela zvuky, kroky, samo se zhasínalo světlo. Postupně má citlivost rostla, to už jsem vnímala jasné siluety postav, přicházely mi vize z minulosti, tedy ze životů někdejších obyvatel domu. V podstatě mi nezbylo rovněž nic jiného než uvěřit a začít se učit, snažit se pochopit a případně jim pomoci.

Jak dlouho už s dušemi zemřelých komunikujete?

Ivan: Duše mě samy kontaktují, jak jsem již uvedl, od dětství. Ale určitou motivaci k tomu, abych se sám iniciativně pokusil o navázání komunikace, mi dala skupina Romany Kolegarové na sociální síti. Původně se jmenovala Paranormální jevy, nadpřirozeno a ti druzí, teď má název Paranormální jevy 777. Tam jsem získal řadu cenných informací a pak jsem začal spolupracovat s Jaroslavem Drábkem, který má letité zkušenosti v tomto oboru a s týmem specialistů ve skupině EPRV 777 řeší nejrůznější paranormální jevy po celé České republice i v zahraničí už dvanáct let.

Jana: Poprvé jsem navázala kontakt před čtyřmi lety. V podstatě mě k tomu vyburcovala sílící negativní energie duše, s níž jsem sdílela domácnost. Potřebovala jsem zjistit, proč se tak děje. V té době jsem rovněž vyhledala radu a pomoc přes současnou skupinu Paranormální jevy 777. Díky spojení s Jaroslavem Drábkem jsem se postupně učila, jak pracovat s tím, co vnímám.

Ve skupině jsem se seznámila s Ivanem, a protože máme stejný zájem, mohli jsme si vyměňovat zkušenosti, názory. Dnes spolu tvoříme skvělý tým.

Máte i nějaký negativní zážitek spojený s tím, co děláte?

Ivan: Paradoxně k němu došlo na podzim loňského roku, na Dušičky, v kostele. Chtěli jsme prozkoumat kostel s přilehlým hřbitovem v jedné lokalitě v Německu. Okamžitě po vstupu do kostela jsme oba cítili velmi silnou negativní energii, přítomnost něčeho mnohem silnějšího, než na co jsme zvyklí. Negativní energie šla z pravé strany kostela, rozhodli jsme se tam pořídit nějakou fotodokumentaci. A podařilo se, entitu jsme zachytili zřetelně. Po vyfocení snímku jsme cítili, že se „bytost“ zvedla z dřevěné lavice a pohybuje se směrem k nám. Vnímali jsme obrovský tlak a sílu. Museli jsem z kostela ven. Tak silnou negativní energii jsme zatím jinde opravdu nezachytili.

Jak se přítomnost entit projevuje na vašich pocitech, popřípadě na vašem fyzickém těle? 

Jana: Oba cítíme skoro to samé, většinou chlad, zimu. Míváme potíže s dýcháním, výjimečně se dostaví i pocit na zvracení. Ivan vidí postavy a já mám vize, takže si vzájemně podáváme informace. 

Lucie Zemanová

 

Na odkazu níže můžete shlédnout slíbenou videoreportáž z návštěvy Velhartického hřbitova, kam nedávno Jana a Ivan zavítali. Prosíme o shovívavost, co se naklíčovaného textu a případných čárek a teček týká (každý je zkrátka expert na něco jiného). Nahrávku zpracovali v rekordně krátkém čase a v tomto případě jde hlavně o autentický zážitek!

 

https://www.youtube.com/watch?v=aHX-m_j0kWY&feature=youtu.be

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2170066
DnesDnes80
VčeraVčera589
Tento týdenTento týden1316
Tento měsícTento měsíc16242

Partnerské weby