Osud tomu chtěl, že se Pavel Řezníček nakonec nestal fotbalistou, ale hercem (do 18 let totiž hrál za Zbrojovku Brno). V Divadle Na provázku však viděl hru Bratři Karamazovi, a to prý nasměrovalo jeho zájem k herectví. Na DAMU začal studovat až ve 24 letech, předtím pracoval v brněnském Divadle bratří Mrštíků jako

kulisák. Kromě herectví vystudoval i divadelní režii. První roli dostal hned v Národním divadle, v Shakespearově hře Zimní pohádka. Na jevišti byl později viděn např. v Divadle Kalich. V mladoboleslavském Městském divadle pak režíroval alžbětinskou komedii Rytíř hořící paličky. Zahrál si dvě menší role v celovečerních filmech Milenci a vrazi a Sametoví vrazi. Na kontě má i snímky Keep smiling a Kdopak by se vlka bál. Diváci ho mohli vidět i v televizních seriálech Hop nebo trop, On je žena, Letiště a dalších.

Otázka pro věštce, psychotronika a spisovatele Stanley Bradleyho zní: Herec Pavel Řezníček nemá rád záporné role, neboť, jak tvrdí, například v roli vraha se umělec „vždycky tak trochu ušpiní“. Je to možné?

Odpověď: „Pan Řezníček má pravdu, že pokud ztvárňuje nějakou roli, dostane se charakter postavy do jeho podvědomí a ovlivní jej, stejně jako většinu herců. Na základě těchto poznatků psychiatr Jacob Levy Moreno vyvinul „Metodu psychodramatu“ (tzv. rodinných konstelací). Předpokládal, že části svých problémů se můžeme zbavit tak, že konfliktní situace, které s námi rezonují, zahrajeme jako roli v divadle. To nám umožňuje projít bariérou bloků a zábran, které nám bránily problém zpracovat a komunikovat o něm, tedy vyřešit jej. Využívá se k tomu například divadlo, tanec i pantomima.“

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215191
DnesDnes116
VčeraVčera479
Tento týdenTento týden3448
Tento měsícTento měsíc7716

Partnerské weby