Ochranný pyramidální kříž

Ve snu se mi zjevil ochranný egyptský pyramidální kříž. Je to podle mě silný energetický zářič, který člověku dodává energii a chrání ho před škodlivými vlivy okolí. Může ochránit i jeho příbytek před patogenními zónami, snižuje vliv černé magie. Umístí-li se do blízkosti lůžka, navozuje klidnější spánek. Ochranný egyptský pyramidální kříž tvoří dvě spojené pyramidy, které jsou uzavřené v kruhu. Ten nedovoluje únik u energie do stran, směruje ji na konkrétní místo, které má být chráněné. Lze ho nosit i jako přívěsek - amulet na krku. Tento pyramidální kříž lze najít v základu Cheopsovy pyramidy, která vytváří tvarové dvojče dolů do podzemí. Amulet je vlastně modelem této pyramidy, zhotoveným v přesném poměru a měřítku za pomoci virgulky - závažíčka. Jako základ stavby Cheopsovy pyramidy byly použity tři symboly běhu života, dle mystiky šlo o kruh, čtverec a obdélník stejných objemů a obsahů. Tento systém se kdysi využíval i při stavbě chrámů. Spojíme-li hrany čtverce a obdélníku se základnou, vznikne přesný úhel Cheopsovy pyramidy - 51 stupňů a 52 minut. V jedné třetině výšky pyramidy se nachází komora, údajně pohřební. To však není pravdou, neboť jde o místo velmi silné energie, místo, kde se setkává energie Země s energií vesmíru. Zrovna tak se tyto dvě energie střetávají v našem srdci, čtvrté čakře. Tato místa se dle mystiky nazývají „manželská lože“. Dosáhne-li člověk za svého pozemského života rovnováhy těchto sil v sobě samém, dosáhne duchovního poznání, uvědomí si svou božskou podstatu, otevře se mu vnitřní srdce lásky, kterou bude vyzařovat do svého okolí tak, jak to vídáme na obrázcích Ježíše Krista a Panny Marie. Komora se nejspíš používala k zasvěcení nejvyšších, vyvolených, kteří pochopili zákony vesmíru a přírody a mohli své poznání předávat dál lidem. Ti je ale, ke své smůle, mnohdy v nevědomosti naopak zavrhli, pronásledovali a trestali. A protože nevědomost ducha vládne světem, děje se to dodnes. Cheopsova pyramida ve svých útrobách skrývá řadu tajemství, která čekají na své odhalení, čekají, až přijde správný čas. Domnívám se, že v podzemí pod Cheopsovou pyramidou je opět v jedné třetině komora a vstup do ní je ukryt v chodbě, která byla během stavby pyramidy vyhloubena první, se zmatečním účelem. Tam je schované poselství pro další generace lidstva, zrovna tak jako pod tlapami Velké Sfingy, která byla zhotovena v čase Lva vesmírného času, který trvá 25920 let a ubíhá v opačné směru rotace naší Země, tj. musela být dokončena ještě před zánikem Atlantidy do konce 10000 let před naším letopočtem, čemuž nasvědčují stopy vodní eroze na Sfinze, způsobené velkou povodní. Každá doba růstu člověka nám zanechala poselství. Počátek křesťanství podobu ryby, dle vesmírného času byl věk Ryb. Doba Mojžíše se vyznačovala podobou býka, opět dle věku, který tehdy probíhal. Z toho usuzuji, že Velká Sfinga měla původně hlavu v podobě Lva, neboť byla zhotovena ve věku Lva. Vládnoucí faraoni ale její původní podobu změnili, dostala jinou tvář a zůstala jen obdoba lví hřívy, kterou faraoni využili ke zdůraznění svého božského původu. V této době stála již jistě i Cheopsova pyramida, proti účinkům vnějších vlivů ji chránily mramorové desky, které byly ovšem později využity jako materiál k jiným stavebním účelům. Pyramida ve svých útrobách skrývá poselství civilizace Atlantiďanů, kteří před zničením ostrova přesídlili nejprve do Egypta, kam měli nejblíže,a dále pak i jinde na Zemi zanechali své stopy s poselstvím, abychom neničili svou civilizaci, jako oni kdysi tu svoji. Máme se dát cestou pochopení zákonů přírody a vesmíru, zamyslet se nad sebou a svými činy, najít cestu sami k sobě, cestu života a lásky, kterou se nám snažili ukázat Kristus, Buddha, Krišna, Mohamed a další. Jejich myšlenky ale byly představiteli církví zneužity. Naštěstí nastává věk Vodnáře vesmírného času, lidstvo se začíná vracet k chápání svého duchovného prazákladu a potažmo tak k záchraně své civilizace. Lidé, kteří to nepochopili a nepochopí, se na Zemi budou vracet pořád dokola, dokud se nedovtípí. Věk Vodnáře je časem, kdy se Země, která je matkou, a vesmír, který je nám otcem, budou zbavovat všeho nečistého. Jen na nás záleží, zda tuto zákonitost pochopíme, začneme ctít zákony přírody a vesmíru, přestaneme s vykořisťováním a ničením, pochopíme sami sebe a budeme milovat své tělo, které je naším bližním, sídlem naší duše, jež je věčná. Díky poznání dokážeme milovat i své okolí. Jen na nás záleží!
Stanislav Š., Meziměstí

Šaty

Byla jsem malá holka, když k nám jezdívala na návštěvy teta. Šlo o starší dámu, která si ale rozuměla s lidmi všech generací. Vyprávěla vždy zajímavé historky a dala mi řadu moudrých rad do života. Jednou dala k dobru i příběh z časů, kdy jí bylo šestnáct let, rodinnou legendu o babičce. Ta vyrostla v chudé rodině. Otec málo vydělával, matka nepracovala nikde a hospodářství neměli. A to měli živit deset hladových dětí! Starší děti proto chodily po sedlácích a pomáhaly třeba jen za krajíc chleba. Babička tenkrát začala sloužit u bohatého sedláka jako děvečka, měla na starosti pasení a dojení krav. Sedlák měl i dceru, která pracovat nemusela. Celý den se jen strojila do těch nejlepších šatů. Kupodivu se ale s chudou děvečkou skamarádila. Sedlákova dcérečka měla vše, včetně snoubence, chudá děvečka vlastnila pouze oprané staré šaty. Jednou byla ve vesnici tancovačka a sedlákova dcera moc stála o to, aby šla kamarádka - děvečka s ní. Ta se styděla za ošuntělé šaty, bránila se, že nepůjde a tak jí sedlákova dcera půjčila šaty a střevíce. Děvečka se poprvé cítila jako plnohodnotný člověk a na zábavě pak sklízela jednu pochvalu za druhou. Mnoho mládenců s ní tančilo a dokonce i snoubenec její bohaté kamarádky. A stalo se, že mezi ním a děvečkou přeskočila jiskra. Ještě ten večer mladík děvečce vyznal lásku. Sedlákova dcera neměla ponětí, co se přihodilo. Byla krásná, mladá, bohatá a měla před svatbou a děvečka, ač byla do mladíka rovněž zamilovaná, to kamarádce nechtěla kazit. Navíc si uvědomovala, že je chudá jako kostelní myš. Den před svatbou za děvečkou ale přišel kamarádčin ženich a požádal ji o ruku. Kamarádku nechtěla ranit, odmítla ho. Mladý muž byl ale neodbytný, rozhodl se pojmout ji za manželku, uvědomoval si, že si dokáže v životě určitých hodnot více vážit než jeho původní snoubenka. V den svatby tak všechny překvapil. Oznámil původní nevěstě a celé její rodině, že se rozhodl jinak a svou paní učiní chudou děvečku. Jak řekl, tak udělal. Z chudé děvečky se stala bohatá vdaná paní. A sedlákova dcera? Nikdy si neodpustila, že chudé kamarádce půjčila své šaty, zrada ji nepřebolela. Kdysi krásná, šťastná a bohatá prožila svůj život jako zatrpklá a osamělá žena. Nikdy se neprovdala a nakonec zemřela chudá a opuštěná.
Dagmar N., Třinecko
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202687
DnesDnes70
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2361
Tento měsícTento měsíc12437

Partnerské weby