Uzdravení

Píši vám, protože si myslím, že by má zkušenost mohla pomoci i dalším čtenářům. Byla jsem celý život unavená, často se mi dělala vyrážka v pase i v oblasti bederní páteře. Lékařka říkala, že je to atypický pásový opar. Mívala jsem opar y na rtech, popraskané koutky, po jídle mi bylo těžko. Nikdy jsem nekouřila, ale několik let se mě držel kašel, který se zhoršoval. Chodila jsem na plicní, po půlročním léčení jsem začala vykašlávat jasně červenou krev. Následovalo bronchoskopické vyšetření. Bylo mi sděleno, že mám průdušky hodně podrážděné, ale důvod nebyl znám. Pobolívaly mě též ledviny, měla jsem i zánět. V pase se mi udělala znovu vyrážka a na základě odebraného vzorku mi na kožním oddělení řekli, že to není virového původu a dali mi mast s obsahem kortikoidů. Ta se může používat jen krátce.

Vyrážka se ale brzy vrátila a už jsem ji měla nejen v pase, ale také na rukou a nohou. Navštívila jsem homeopatku, ta tvrdila, že mám nějakou alergii. Homeopatika, která mi doporučila, jen trochu zmírnila svědění kůže. Jiná homeopatika mi tlumila kašel, v noci jsem vykašlávala tmavou krev - dohněda. Jinak ale mé zdravotní potíže přetrvávaly, vyrážka ani kašel nezmizely. Obvodní lékařka zjistila, že mám opakovaně zvýšené hodnoty na výsledcích jaterních testů, ale příčinu neobjevila. Držela jsem dietu. Bolelo mě napravo v boku, byla jsem pořád unavená. Ráda jsem navštěvovala kostely - prohlížela jsem si je jako historické památky. V duchu jsem si při těch svých trampotách říkala, že už mi mohou pomoci asi jen svatí.

Byla jsem v kostele Panny Marie Sněžné, na hradě v chrámu sv. Víta, u Jezulátka. Všechny jsem poprosila, ať mi pomohou. Po několika dnech jsem si šla koupit byliny - jaterní směs na čaj. A bylinkářka mi řekla, že tu vyrážku, co mám na rukou, mi způsobuje lepek. V obchodě s knihami jsem si vybrala knihu s názvem Bezlepkářům od A do Z. Autorka v ní píše, že vědci ze západu přišli na to, že lepek škodí všem lidem a je původcem většiny onemocnění. Každému ale dráždí v těle něco jiného. Lepek obsahuje pšeničná i žitná mouka, oves. Lepek se lidem lepí na střeva, do těla potom nejdou živiny a vitaminy. Lepek může být příčinou chronické únavy, podráždění jater, sleziny, zánětů. Někomu způsobuje vyrážku, může se stát původcem cukrovky či bércových vředů. Může dráždit plíce a průdušky, oslabuje nervy. Dlouhodobým drážděním nějakého orgánu může vzniknout i rakovina. Informace o tom jsou i na internetu. Mimo jiné se tam dozvíte, že ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku nebo v Austrálii to lékaři lidem říkají. V každé pekárně a cukrárně tam seženete i bezlepkové pečivo - každý si vybere. Když je člověk mladý a zdravý a jí pšeničné pečivo jednou denně, jeho tělo dokáže lepek z organismu odbourat

. Změnila jsem stravování - jím bezlepkové potraviny - rýži, tofu, zeleninu, ovoce, vajíčka, čočku, hrášek, cizrnu, fazolové a pohankové pomazánky, tvrdý sýr, bílé maso a ryby. Nejím potraviny s konzervačními látkami a tzv. špatnými „éčky“. Během tří měsíců jsem přestala kašlat, jaterní testy mám v pořádku, ledviny mě nebolí, kůže je bez vyrážky. Celý život jsem chodila po doktorech a konečně je mi dobře. U lékaře jsem nebyla už dva roky, neberu žádné léky. Jen se modlím, aby mi to co nejdéle vydrželo.
Alena V., Praha

Tajný agent

V čísle Spiritu čtyřicet jedna v článku Kam zmizel Kaltenbrunnerův archiv je uvedeno, že se neví, kdo to byl agent A 54. Jeho jméno ale není starším lidem neznámé. Byl to pracovník Říšské výzvědné služby - abwehru - vedené admirálem Canarisem. A 54 byl vlastním jménem Paul Thümmel. Zpočátku byl po nástupu Hitlera k moci jeho obdivovatelem a sympatizantem. Po nástupu do armády byl zařazen do abwehru a měl přístup k tajným informacím. Stal se členem strany NSDAP, kterou řídil Martin Borman. Jeho legitimace měla číslo 61574 - bylo to v roce 1933, proto tak nízké číslo. Během dvou let pak viděl jen vraždy, koncentrační tábory, zavírání Židů i Němců a přípravy na válku, proto změnil názor. Viděl, že není možné vystoupit z rozjetého rychlíku a rozhodl se pomáhat předáváním tajných informací o plánech v souvislosti s chystaným útokem a napadením okolních států. V první řadě šlo po Rakousku o Československo a Polsko. Nemohl se odhalit a vstoupit do přímého jednání s naší rozvědkou. Hrozba prozrazení byla veliká, a proto napsal dopis s nabídkou spolupráce a odeslal ho z Rakouska do tehdejší ČSR tajným službám československé armády. Jeho návrh byl projednán a později i akceptován po ověření pravdivosti uváděných skutečností.

Předávání zpráv probíhalo přes štábního kapitána Václava Moravce z tajných služeb. Spolupráce trvala do poloviny roku 1941, kdy byl Paul Thümmel zatčen a vyslýchán, ovšem vzhledem k členství ve straně záhy propuštěn pro nedostatek důkazů. Pokračoval ve své činnosti, netušil, že je sledován, protože ho sám Heydrich podezíral a nařídil hlídat. Chtěl ho usvědčit a u Hitlera si tak šplhnout. Současně byl sledován i kapitán Canaris, toho Heydrich podezíral ze spojení s Angličany. Tato fakta možná vedla k tomu, že byl na Heydricha spáchán atentát. Po jeho smrti (příčinou byla sněť jater a ledvin z granátu od Gabčíka, třetí den byl mrtev) byl otevřen trezor s tajnými dokumenty. Byl tam i materiál proti Hitlerovi (měl posloužit k jeho svržení) a Canarisovi. Prozradilo se, že Heidrich chtěl získat Hitlerův post. Na základě Tümmelových informací byl prostřednictvím E. Beneše Sovětský svaz upozorněn, že Hitler plánuje napadení.

Zpráva Paula Tümmela se ukázala být později pravdivou, ale Stalin ji původně nebral v úvahu. Prohlásil, že má s Hitlerem smlouvu o neútočení. Ale to byl jen kus papíru. Hitler potřeboval naftu a další suroviny, tak si pro ně došel s armádou. Ale nepočítal s tak silným odporem a hlavně podcenil počasí. Německá armáda nebyla připravena na třeskuté mrazy, vojsko nemělo zimní oblečení a navíc zamrzala technika, zbraně, tuhla nafta u aut a tanků, došlo ke ztrátě bojeschopnosti. Paul Tümmel rovněž upozornil na spojení s Itálií a Japonskem. Napadení Francie bylo plánované, ale pokoření Anglie se nezdařilo. Hitler anektoval Dánsko a Norsko, ale Švédsko bylo neutrální, tam si netroufl. Africké země byly také napadeny kvůli naftě a surovinám. Válka pak pokračovala již bez informací od Tümmela. Ten byl vězněn od 18. května 1942 do 27. dubna 1945 v Terezíně, pak byl zastřelen. V roce 1944 byl zatčen i admirál Canaris na základě zadokumentovaných podezření generála Heydricha a popraven pouhých devět dní před příchodem Sovětské armády. Toto je hrubá pravdivá informace o agentu A54. Byl statečný a odvážný. Stalo se, že gestapo hlídalo v noci v jeho bytě a on utekl oknem, předal potřebné informace a oknem se zase vrátil. Byl navíc ostražitý, o jeho činnosti netušila nic ani jeho manželka. Bylo pro ni velkým překvapením, když ji po válce našli naši novináři a předali jí medaili za statečnost jejího muže.
Čtenář B. D., Brno

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2123708
DnesDnes307
VčeraVčera888
Tento týdenTento týden4068
Tento měsícTento měsíc17201

Partnerské weby