Léčitel Paseka

Bylo mi asi 35 let a zajímal jsem se o léčitelství. Doslechl jsem se, že ve Svratouchu žije uznávaný léčitel, pan Paseka. Protože jsem toužil poznat zvláštního člověka a manželka trpěla chladovou kopřivkou, rozhodl jsem se ho navštívit. Nikomu jsem nic neřekl, ani doma. Jen jsem sdělil, že musím do práce a vydal jsem se na cestu. O mých plánech nevěděl nikd o nic. Konečně jsem se ocitl před jeho domečkem. Byla zrovna neděle, měl jsem už hrozný hlad a s sebou nic- ani chleba se sádlem. Na brance pana Paseky byla velká cedulka - „Dnes zavřeno, neobtěžujte zvoněním“. Váhal jsem a neměl odvahu zazvonit, ale domů jsem se vrátit s nepořízenou také nechtěl. Kousek od domku nějaký muž opravoval auto. Začalo poprchávat a já neměl ani deštník. Co se stalo potom, je i pro mne záhadou. Z domku vyšel starší pán a povídá: „Pepo, pojď dál, už na tebe čekám.“
Otočil jsem se na chlapíka, co opravoval auto, v domnění, že je to adresováno jemu. Ale ozvalo se: „Ne, ne, ty Pepo.“
Ukázal jsem posunkem ruky na sebe a on přikývl hlavou.
Nechápal jsem, odkud zná moje jméno a on pokračoval: „Máme salát a řízek, manželka ti to v kuchyni nandala.“
Vešel jsem do malé čekárny, zul jsem se a přešel do útulné kuchyňky. Tam seděli dva jiní - asi třicetiletí - muži. Povstali a začali se představovat: „Já jsem Tomáš Krejčí“ řekl první. „Já Ondřej Krejčí“ řekl druhý. Já jen hlesl: „Josef Krejčí.“
Napadlo mě, že jde opravdu o hodně zvláštní shodu jmen. Zvláštní bylo i to, že se ti dva přítomní rovněž poznali nedávno právě zde, u pana Paseky. Pan Paseka mi řekl, že je mu velkou ctí, že mne poznává. Čas letěl jako voda, naše debata byla bouřlivá. Neměl jsem ani tušení jak se dostanu domů. Peníze na autobus jsem žádné neměl, začal jsem být proto neklidný.

Konečně jsem se dostal k otázce, proč má manželka tu chladovou kopřivku. Pan Paseka začal točit pružinou a řekl, že má nemocnou levou ledvinu. Potom začal točit pružinou na druhou stranu a řekl, že ji toho zbaví. Nemám tušení, jak vycítil, že mám obavu z toho, jak se budu vracet domů, ale najednou řekl: „Neboj se, Pepo, domů se dostaneš. První auto, které stopneš, tě zaveze rovnou před tvůj dům.“
Pak najednou zazvonil zvonek a před brankou Pasekova domku stála stará babička, na provaze kozu. Povídá: „Nezlobte se, pane Paseka, ale můžete zjistit, jestli je moje koza březí?“
„Ale ano“, na to on.
„Pepo, podívej se, jak to zjistím. Babičko, nadojte trochu mléka.“
Přinesl babičce hrnek, do sklenice nabral průhledné čistou studenou vodu a kápnul tam kapku toho mléka. Kapka dopadla v celku až na dno a Paseka řekl: „Babičko, čekejte přírůstek.“
A pak jsem už musel zpátky za manželkou, aby neměla strach. První auto mne opravdu dovezlo až před můj dům. Jaké bylo mé překvapení, když mi manželka ve dveřích vyprávěla, že ji tak strašlivě bolela levá ledvina, že chtěla volat pohotovost. To byl pro mne důkaz, že na tom léčení něco bude. Dodnes mi zůstal v srdci dobrý pocit z toho, že mi pan Paseka dával najevo, že jsem pro něj vzácná návštěva, i když nechápu, proč si mě tak považoval. Možná znal můj osud předem.
Alchymista 007

Ztracená stařenka

Strýc Karel byl dlouho svobodným mládencem. Byl to mladší bratr mého otce a teprve začátkem sedmdesátých let minulého století se rozhodl oženit, ale s podmínkou, že svou nastávající přivede do vlastního domu. Bydlíme v malé obci na Karvinsku, v zástavbě rodinných domků táhnoucích se po vrcholu kopce. Máme krásný výhled do údolí s obdělávanými poli. Strýc po dohodě s mými rodiči bydlel u nás a svůj dům budoval na pozemku hned vedle. Nebyl to žádný pápěrka, měl přes metr osmdesát, jak se říká, byl vazba chlap. Pracoval v té době jako zámečník v Bohumínských železárnách.

Začátkem podzimu, kdy se dny značně krátí, šel strýc na ranní směnu. Cesta na autobus vede od nás po jediné silnici, jež se táhne dolů po obvodu kopce, pole jsou místy odseknutá několikametrovým srázem. V jednom úseku se tedy prochází jakoby kaňonem, místa je tu tak na jedno auto. V ranním šeru zahlédl strýc těsně před tím kaňonem stařenku, která si to šinula vlevo od něj, ani ne ve vzdálenosti 10 metrů. Koutkem oka zaznamenal, že je oblečená ve starém slezsko-těšínském kroji, se sukní až na zem. V té době tak ještě některé starší ženy chodily občas do kostela nebo na poutě.

Strýc chvilku zapřemýšlel, od koho ta babička je, u které rodiny byla na návštěvě. Nebyla mu povědomá, ale řekl si, že to možná zjistí, až ji dojde a pozdraví. Strýc tedy natáhl krok a snažil se babičku dostihnout, přitom přemýšlel nad tím, jak a kde bude shánět další pytel cementu na svou stavbu. Když tu ouha, podvědomě začal tušit, že cosi není v pořádku. Zaostřil zrak na babičku před sebou. Vždyť už by snad měla být za ním, není přece možné, aby ji svým rychlým krokem na několika metrech nedohnal! Pustil všechny starosti z hlavy a soustředil se na rychlou a čipernou stařenku. Přidal do kroku a už za ní byl jen pár kroků, když se na ni ale znovu zahleděl, zkoprněl a zapotil se hrůzou. Uvědomil si, že každým krokem, kterým jí měl být blíž, se babička zmenšuje. Bez jakékoli námahy pluje strnule před ním nad zemí. Když se dal po dalších deseti metrech do běhu, byla babička už jen jako zahradní trpaslík a jak ji předbíhal, začala se ztrácet úplně. Strýc přišel do práce a nebyla s ním kloudná řeč. Nemohl se ze svého zážitku vzpamatovat a ani vypovídat kamarádům, měli by ho za blázna. Mistr poznal, že mu něco je a myslel si, že je asi nemocný, tak ho poslal na náhradní volno domů. Nám o tom strýc vyprávěl až po mnoha letech, při jedné rodinné oslavě.
Adam B., Starý Bohumín

Aloe pro zdraví

Rozhodla jsem se poslat recept, který se týká využití aloe, mohl by pomoci vám v redakci i dalším čtenářům. Aloe musí být dva až tři roky stará. Utrhne se a omyje 12 lístků. Rozemelou se v mlýnku na maso. Přidá se litr červeného vína (stačí obyčejné, krabicové), malá sklenička medu, velký panák čirého alkoholu, šest lžic cukru. Vše se dá do tmavé láhve (je-li menší, fernetová, budete potřebovat dvě) a necháte 3 týdny louhovat ve sklepě. Dvakrát týdně obsah protřepete, po 3 týdnech pak přecedíte a můžete užívat s úspěchem na opary, kuří oka (potře se vatička, zalepí a nechá působit jeden až dva dny, pak se kuří oko vydloubne. Proti rýmě si můžete dát kapátkem pár kapek do nosu, pomůže to ale například i na spáleniny, sráží to horečku (stačí jeden panák).
I. H., Klatovy
 

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1989846
DnesDnes36
VčeraVčera830
Tento týdenTento týden866
Tento měsícTento měsíc9462

Partnerské weby