Podle pověstí měla být kdesi v podzemí Pražského hradu velká alchymistická laboratoř, jakási „akademie alchymická“. Americký badatel H. C. Bolton dokonce uvádí, že „císařská laboratoř na Hradčanech zabírala dvě propojené místnosti v přízemí staré jednopatrové

budovy, dříve používané jako přístřešek pro královské kočáry. Místnosti byly nahrubo vydlážděny, nerovná podlaha zůstala jako za starých časů, ale na jedné straně bylo postaveno několik komínů, v nichž se cihlové pece zbavovaly kouře a sazí“.

Taková laboratoř se dokonce objevila ve známém Fričově a Werichově filmu Císařův pekař a pekařův císař, ale na Pražském hradě bychom ji hledali marně. V podezření je Vikářská ulička, kde měl v tajné laboratoři pomáhat samotnému císaři v jeho experimentech pokřtěný Žid Mordechaeus de Delle. Podle jiných pramenů se jmenoval de Nelle a je mu připisována nenávratně ztracená kniha a jakýsi rukopisný komentář k Paracelsovu dílu.

Z Vikářské uličky je to blízko do věže Mihulka, kde snad nějaká císařská alchymistická laboratoř opravdu byla. V záznamu stavebního písaře Pražského hradu z roku 1609 v souvislosti s ní čteme, že „byla zbudována nová dřevěná chodbička k novému laboratoriu Jeho Císařské Milosti“.

Podovodník nebo hermetik?

Edward Kelley tady zřejmě dosáhl ve svých pokusech jistých úspěchů. Jeho český žák, alchymista Matyáš Erbinäeus z Brandova, například tvrdil, že spatřil na vlastní oči mistrem vyrobený elixír života a že Kelley dokázal za pouhou čtvrthodinu připravit „sluneční rtuť“. Podrobností o těchto pokusech máme vzhledem k tomu, že alchymisté  úzkostlivě tajili své postupy, zoufale málo. A tak se můžeme jen dohadovat, zda Kelley, jenž měl na rozdíl od idealistického učence, alchymisty a také dvorního astrologa anglické královny Alžběty I. doktora Johna Dee v povaze i značně temné stránky, byl pouhým podvodníkem, nebo opravdu ovládal hermetické nauky.

V každém případě mu alchymie, respektive naděje, které do jeho pokusů vkládali movití mecenáši v čele s císařem, pěkně vynášela.

Edward Kelley nebo, jak se mu také v Čechách říkalo, Engellender (Angličan) si jako nový příslušník české zemské šlechty zakoupil v Jílovém u Prahy domy Fumberk a Markvartovský, dále statek zvaný Hrádek, později dalších dvanáct domů a dokonce i pivovar. Mimo jiné obýval i tzv. Faustův dům na nynějším Karlově náměstí a oženil se s ovdovělou anglickou šlechtičnou Jane Weston. Stal se tak nevlastním otcem Alžběty Weston, později významné latinské básnířky žijící v Praze a podepisující svá díla jako Westonie.

Jan Bauer

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2272447
DnesDnes104
VčeraVčera1235
Tento týdenTento týden3858
Tento měsícTento měsíc4696

Partnerské weby