Ujgurská pevnost Por Bažyn v Tuvinské republice na jihu Sibiře je starobylý komplex na malém ostrově uprostřed  odlehlého jezera. Je to jedno z nejzáhadnějších archeologických nalezišť v Rusku. Archeologové doposud ani netuší, kdo tuto stavbu postavil, k čemu sloužila a

proč ji její stavitelé tak brzy opustili.

Por Bažyn v překladu z tuvinštiny znamená hliněný dům, ale na první pohled připomíná něco jiného - pevnost s vysokými hradbami, která měla její obyvatele chránit před nepřáteli. Nachází se na ostrově Tere-Khol jen 32 kilometrů od hranic s Mongolskem. Objevena byla v roce 1891, ale rozsáhlý výzkum zde odborníci zahájili až v roce 2007.

Královský palác nebo buddhistický klášter?

Archeologové zde zatím mnoho nenašli. Hliněné destičky, blednoucí  barevné kresby na vápenné  omítce, obrovské brány a fragmenty spáleného dřeva. Ale žádný z těchto nálezů neposkytl odpověď na otázku původu a účelu stavby.

 Předpokládá se, že pevnost byla postavena okolo roku 757, tedy v době ujgurského kaganátu, kdy říše nomádských Ujgurů ovládala národy žijící ve velkém Mongolsku a jeho širokém okolí. Záhadou ale zůstává, proč pevnost stála na tak osamělém místě, daleko od obchodních cest. Proto se někteří badatelé domnívají, že stavba nesloužila jako obranná pevnost, ale mohla plnit funkci náboženského střediska, buddhistického kláštera. Mohlo také jít o letní královský palác nebo dokonce astronomickou observatoř.

Od ostatních ujgurských staveb té doby se Por Bažyn liší tím, že je unikátně rozvržen a je zdobnější. Na první pohled je na této stavbě  patrný osobitý styl čínské architektury, mimo jiné to dokládá použitý stavební materiál, například jisté druhy střešních tašek nebo stavební postupy. Svým uspořádáním připomíná buddhistické chrámy, ale doposud se nenašly žádné stopy po nějakých náboženských praktikách.

Ničivé požáry a zemětřesení

Vnější hradby jsou vysoké 10 až 12 metrů. Vnitřní jsou jen metrové. Svým obvodem do tvaru obdélníku případným návštěvníkům navozují dojem, že jde o neproniknutelnou pevnost. Hlavní bránou, kterou archeologové objevili, je možné se dostat na dvě na sebe navazující nádvoří, ve kterých se nacházejí zbytky více než třiceti budov s centrální dvojdílnou stavbou uprostřed, jež byla s ostatními budovami propojena krytou chodbou a spočívala na 36 dřevěných sloupech.

Pokud zde byl dříve buddhistický chrám, budovy mohly sloužit jako obydlí pro mnichy. Stavební  komplex se nachází ve výšce 2 300 metrů nad mořem, takže zde panuje dosti drsné  počasí. Přesto tady chybí jakékoli - třeba i primitivní - topné systémy. A tak se vynořuje názor, že šlo možná o sezónní bydlení pro teplejší letní měsíce.

Vše nasvědčuje tomu, že Por Bažyn byl obýván jen krátkou dobu. Již koncem 9. století byl opuštěn. Proč, to zůstává záhadou. Mnozí odborníci se domnívají, že se na tom podílely zdejší drsné klimatické podmínky a některé nepříznivé přírodní události.  Archeologické a geomorfologické terénní práce prokázaly, že zde došlo nejméně ke dvěma zemětřesením. První mohlo zasáhnout komplex  už během výstavby v 8. století. Druhé zemětřesení způsobilo požáry a zřícení jižních a východních hradeb a severozápadní rohové bašty.

Nepříznivé prognózy

Kvůli pokračujícímu tání podloží z permafrostu, které podkopává stabilitu staveb, a rozsáhlé erozi břehů jezera hrozí, že se zdi pevnosti do několika desítek let propadnou do jezera, což by byla nesmírná ztráta, protože Rusové považují Por Bažyn za jednu z nejzajímavějších a nejkrásnějších památek.

(kýr)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2203919
DnesDnes209
VčeraVčera499
Tento týdenTento týden3593
Tento měsícTento měsíc13669

Partnerské weby