Chomutov, ležící pod Krušnými horami, má překvapivě pěkné historické centrum. Navíc se k němu vztahuje řada tajemných legend a pověstí o křižácích, pokladech a zazděných mniších.

V Chomutově se třeba dodnes věří, že na místě, kde

kdysi byl hrad (původně komenda Řádu německých rytířů), je ukrytý poklad, jenž hlídají podzemní duchové. Jednou spadla malému chlapci do jámy u paty bývalé hradní zdi bota, a když se za ní protáhl úzkým otvorem, našel velký poklad. Na této pověsti je zcela jistě něco pravdivého, protože historici a archeologové evidují v Chomutově a jeho okolí hned několik podobných nálezů, některé ještě z doby laténské, kdy u nás žili Keltové.

Tragický osud kominíka

Chomutovské podzemí má ale podle legend skrývat více pokladů. Další byl prý ukryt v bývalé jezuitské koleji pod dnešním kulturním domem a knihovnou. Zazdili ho tam jezuité těsně před tím, než byl jejich řád u nás zakázán. Vybrali si schopného zedníka, zavázali mu oči a zavedli ho do podzemí. Jak nešťastník později přiznal na císařských mučidlech, slyšel nad sebou jen klapání mlýna a zvuky přijíždějících vozů, asi s moukou.

Jezuitskou minulost Chomutova připomíná také hrobka plná mumií, kterou najdeme pod kostelem svatého Ignáce v jižní části historického centra. Když se ale návštěvník podívá pozorně do rakví, zjistí, že se tu nachází i zbytek těla kominíka! Podle historických zpráv spadl na počátku 19. století do komína jezuitské koleje a ztratil se. Našli ho až po několika letech u dveří vedoucích z hrobky, mezi rozlámanými a rozházenými rakvemi, což bylo potvrzením toho, že do hrobky musí vést tajné vzduchové kanály. Jeho mrtvola měla okousané prsty - nešťastník z hladu a zoufalství před smrtí zešílel. Byl proto uložen mezi ty, v jejichž ponuré a děsuplné přítomnosti musel trávit poslední minuty svého pozemského života.

Zazděný mnich a strážci pokladu

Jen pár metrů od jezuitské rezidence stojí zámek, dnes radnice. V ní se nachází tzv. Mnichův dvorek. Na jedné zdi je dodnes vidět reliéf mnicha s useknutýma rukama a hlavou. Podle staré pověsti z dob stavby zámku zde byl zaživa zazděn mnich. Jeho přízrak se tu pak zjevoval vždy, když městu hrozilo nějaké nebezpečí. V takovém případě ho bylo možné vidět, jak kráčí od radnice k jezuitskému klášteru. Naposledy byl takto spatřen v roce 1832 a za pouhé tři dny město při strašném požáru skoro celé lehlo popelem.

Jak už bylo řečeno, na místě zámecké radnice kdysi stával hrad patřící německým křižákům. Možná i proto se tu čas od času o půlnoci rozléhají po chodbách děsuplné zvuky a mumlání. Dveře se tu mají samy otevírat a zavírat, po zdech se míhají záhadná světla a občas je tu v noci slyšet i hra na varhany. Kupodivu se prý ale nejedná o poltergeista. Svědci totiž v nočním zámku, konkrétně v jeho velkém sále, spatřili přízraky křižáků v jejich typických bílých pláštích. Možná těch samých, kteří mají v podzemí pod dnešním zámkem střežit svůj bájný zlatý poklad.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199875
DnesDnes111
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3377
Tento měsícTento měsíc9625

Partnerské weby