Západně od Pirny leží víska Grosssedlitz. Její jméno jasně poukazuje na původní slovanské kořeny. Ačkoli je z jedné strany ohraničena blízkostí lákadel Drážďan a opačným směrem zase vstupními partiemi Saského Švýcarska, i ona se zapsala do encyklopedie

pamětihodností celoevropského významu.

Pomerančovníky z Toskánska

Příběh, jehož výsledkem je rozkošná zahrada, se začal psát počátkem 18. století. Tehdy tu říšský hrabě Augustin Christoph z Wackerbachu začal budoval panské sídlo s velkoryse navrženou soustavou propojených zahrad. Inspiraci pro ně nalezl ve francouzském stylu. Brzy nato se ale majitelem areálu stal August II. Silný, saský kurfiřt a polský král, jenž původního vlastníka chytře pověřil ambiciózním projektem. Oproti původním záměrům vznikla namísto dvou zahrad pouze jedna a ani ta nebyla zcela dokončena podle plánů. Přesto je precizně odvedené dílo zcela ohromující.

Dohromady tvoří zhruba osmnáct hektarů ryze barokního parku, ozdobeného desítkami soch a nádherně zakomponovaného do zvlněné krajiny. Komplex doplňuje bezpočet fontán a především dvě oranžerie. Pěstování subtropických dřevin, včetně granátovníků, vavřínů a fíkovníků, propůjčilo zahradě vzrušující exotický element. V době největší slávy zahradu krášlilo 1 250 pomerančovníků. Bohužel, postupné zanedbání údržby a kruté zimy koncem dvacátých let minulého století je zcela zdecimovaly. Nepomohl ani důmyslný systém vytápění, jehož fragmenty se ukrývají uvnitř Horní oranžerie.

Dnes tu spatříme okolo čtyř stovek teplomilných dřevin, včetně přibližně sto padesáti pomerančovníků importovaných z Toskánska. Všechny tyto skvosty v létě zdobí otevřená venkovní prostranství. 

Nechybí mytologie a symbolika

Koncepce areálu vycházela z přání zrodit velkolepý reprezentativní komplex určený výlučně pro zábavu vysoké aristokracie a okázalé slavnostní příležitosti. August II. Silný se tak hodlal alespoň zčásti přiblížit lesku dvora francouzského panovníka Ludvíka XIV., zakladatele legendárního Versailles.

Tradiční vrcholnou událostí se zde stal ceremoniál udílení nejvyššího polského vyznamenání  - Řádu bílé orlice. S Horní oranžerií dříve ještě sousedil zámek, který byl ale kvůli poškození za dob sedmileté války a Napoleonova tažení stržen. Dochoval se z něj pouze zbytek východního křídla zadaptovaný na letohrádek Friedrichsschlösschen. Ovšem duch noblesních slavností tady zůstal přítomen dodnes.

Hlavní tematický pilíř sochařské výzdoby tvoří mytologické postavy. Po nich následují skupiny věnované čtveru ročních období, čtveřici tehdy známých kontinentů a také čtyřem živlům – ohni, vodě, vzduchu a zemi. Část zahrady též prozrazuje anglické vlivy. Tam se nachází prostor jako stvořený k intimním chvílím.

Text a foto: Jakub Hloušek

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199880
DnesDnes116
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3382
Tento měsícTento měsíc9630

Partnerské weby