Znalci a milovníci Grónska, Alena a Jaroslav Klempířovi, nemohli při svých cestách vynechat ani ochutnávku místních tradičních jídel a specialit. Jaká je vlastně grónská gastronomie? V podstatě lze odpovědět velmi jednoduše – naprosto neznámá. „Grónská gastronomie tradičně obsahuje mořské savce, ryby, zvěř a ptáky

žijící v arktických ledových mořích. Teprve od počátku kolonizace Dány je zdejší jídelníček obohacen o evropské vlivy, případně kanadské,“ vysvětluje Alena Klempířová.

Národní pokrm suassaq

Národním jídlem, pocházejícím až z historických dob osídlení Grónska, je tradiční grónská polévka suassaq,kde hlavní surovinou je maso (převážně s kostmi) z tuleňů, velryb, sobů karibu, různých druhů ryb, méně již ptáků. S příchodem Evropanů se do polévky hojně začala přidávat cibule, malé množství brambor nebo v současnosti oblíbená rýže. Polévka je dochucena jen solí, pepřem, případně bobkovým listem.

Inuitská pochoutka mattak

Protože je téměř celé Grónsko trvale pokryto ledovcovým příkrovem, je moře hlavním zdrojem surovin pro přípravu většiny potravin. Pokrmy zahrnují ryby (často uzené či sušené), slávky, krevety.

Hlavní roli ve stravování Gróňanů hrají také mořští savci. Tradiční inuitskou (Inuité jsou grónští Eskymáci) specialitou je pochoutka mattak.Je to grónský název pro pláty surové kůže s tukem, především narvala nebo bílé velryby. Mattak se také připravuje s tukem nebo s masem sobů aje výrazným zdrojem vitaminu C. V podstatě toto jídlo obsahuje desetkrát více vitaminu C než čerstvý citron. Populární a tradiční je i arfivik, vařená velryba (někdy i uzená) podávaná s cibulkou a brambory.

Královnou koření je andělika

V Grónsku se na podzim sklízejí borůvky, šícha a brusinky. Čerstvé jsou používány na koláče a různé dezerty. Plody se suší a kompotují a používají se jako příloha k masům a rybám. Také mořské řasy, které se využívají i k léčebným účelům, jsou uchovávány jako rezervní potravina na zimu. Každopádně pěstování zeleniny je i v dnešní době stále na experimentální úrovni, grónští zemědělci zkoušejí pěstovat kapustu, brokolici či různé druhy salátů. Úspěšně se však rozvíjí pěstování brambor, které jsou na první pohled nevzhledné, ale chuťově vynikající.

Co se týká bylinek, ty jsou v Grónsku známy po tisíce let. Absolutně čisté prostředí, magické ticho jsou přínosem pro růst různých druhů bylin, většinou s léčivými účinky. Používání bylin je součástí lokálních zvyklostí vyhýbajících se skandinávským vlivům. Základním kořením grónské kuchyně je andělika lékařská, dále se pak v menší míře používají jalovec a mateřídouška. Koření, na které jsme běžně zvyklí (vyjma pepře), se používá velmi šetrně. (Více nejen o gastronomii se můžete dozvědět na výstavě Grónsko – země ledu a života, která se uskuteční od 10. ledna do 3. dubna 2018 v Národním zemědělském muzeu v Praze.)

A pokud byste v Grónsku chtěli popřát dobrou chuť, tak si zapamatujte - Rasutta tamatta!

Ludmila Veselá

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274483
DnesDnes118
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden5894
Tento měsícTento měsíc6732

Partnerské weby