Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové je velmi zajímavé čtení. Když zhruba před třemi desítkami let opět po dlouhé době vyšla, vzbudila senzaci a mnohé hospodyně se pokoušely vařit a péct podle receptů, které by zastánce zdravé výživy uvrhly do pocitu zoufalství. Surovinami se v

tehdejších středostavovských domácnostech rozhodně nešetřilo a na počítání kalorií si nikdo nehrál. A navíc kulaté dámy byly v módě jako znak blahobytu.

Ještě zajímavější v této domácí kuchařce (a to hlavně pro milovníky historie) jsou kapitoly, ve kterých autorka popisuje své dětství a mládí. Leccos se totiž dozvíme o tom, jak se vlastně tenkrát žilo. Veškeré snažení rodičů dívek směřovalo k tomu, aby se co nejlépe provdaly. Když už ne za šlechtice či statkáře, tak alespoň za úředníka pod penzí.

Magdalena (dívčím jménem Artmannová) se narodila 31. ledna roku 1795 ve Všeradicích u Hořovic v rodině panského úředníka. Její matka rodila děti, a pak se zoufalstvím sledovala, jak jí jedno po druhém umírá. Magdalena byla jednou svědkem, jak se matka modlí nad nemocným synkem, pláče a volá, ať si Bůh vezme raději to děvče a chlapce jí ponechá. Musel to být pro malou dívku pořádný šok. Ale tenkrát se o zranitelné dětské duši příliš nehloubalo. Dokládá to jeden příklad: Šestiletá Magdalena dostala od kohosi krásnou panenku a matka se rozčílila - prý takové velké děvče si už nemůže hrát s loutkami. A tak děvče poslušně hodilo pannu do kamen.

Když jí bylo sedm let, otec – živitel zemřel. Magdalena s matkou musely opustit služební byt ve Všeradicích a odstěhovaly se do Plzně. Nějakou dobu pobývaly u příbuzných, budoucí česká vlastenka mluvila jen německy a začala chodit do školy až v deseti letech. Byla prý velice pilná a vynikala v ručních pracích. Potom ji matka dala na vychování k tetě do Prahy a občas ji navštěvovala. Nijak zvlášť se prý na její výchově nepodílela a kdykoliv přijela, místo aby se zajímala o dceru, vyzvídala, v jaké „redutě“ se koná bál. Zřejmě se chtěla znovu provdat, protože samotná žena to v té době lehké neměla.

Přítelkyně velikánů

Magdalena ve své knize popisuje i to, jak se bavily mladé dívky té doby. Dnes nad tím s úsměvem vrtíme hlavou a nerozumíme tomu, že jejich hlavním posláním bylo někoho „ulovit“. Pilná a v domácích pracích obeznámená Magdalena se roku 1808 provdala za českého buditele Jana Aloise Sudiprava Rettiga, právníka, který působil ve východních Čechách. Právě on se zasloužil o to, že se jeho žena začala zajímat o českou literaturu a sama tvořit. Její verše sice nepatří do zlatého fondu české poezie, ale tenkrát byla každá žena, která se věnovala tvůrčí činnosti, šéfredaktory tehdejších časopisů (Květy, Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský) vítána s poctami. Bylo jich totiž velice poskrovnu. Zajímavé je, že Magdalena Dobromila byla velkým vzorem i pro, na svou dobu velice emancipovanou, Boženu Němcovou.

Ačkoliv opravdu díla Rettigové nedosahovala uměleckých kvalit, přesto se přátelila s velikány oné doby – Pavlem Josefem Šafaříkem, Josefem Jungmannem a Františkem Palackým. A manžel, vážený právník, jí velice fandil, protože tušil, že v české historii jeho aktivní žena svoji stopu zanechá.

Ta se pak projevila v její výchově dívek. Pořádala pro ně kurzy vaření a domácího hospodaření. A my víme, že je přitom i vzdělávala, podporovala jejich tvůrčí schopnosti, půjčovala jim knihy a v Ústí nad Orlicí dokonce vedla českou knihovnu. V Litomyšli, kde žila 11 let, se stala přední osobností zdejšího kulturního života.

A díky své Domácí kuchařce nejen rozšířila povědomí o české kuchyni, ale přispěla i k rozšíření češtiny mezi tehdejší měšťanskou společností.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199871
DnesDnes107
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3373
Tento měsícTento měsíc9621

Partnerské weby