0406zazraky 2První písemná zmínka o Mariánské Týnici pochází z roku 1228, kdy ji majitel Roman z Týnce odkázal krátce před svou smrtí plaskému klášteru. Krátce poté zde byl vystavěn kostel. Postaven měl být právě Romanem z Týnice, který, když onemocněl, slíbil ke cti Panny Marie, že jí

vystaví kapli. Dodal, že po jeho smrti připadne Týnice Plasům, což se také stalo. Ovšem další pověst se zmiňuje o mniších toužících zbudovat kapli v Týnici krátce po založení cisterciáckého kláštera v Plasech. Měla sloužit jako ochrana tamním kupcům. V lesích, kterými vedla důležitá obchodní cesta, se totiž zdržovali mordýři a loupežníci. Kostel během staletí zažíval dobré i horší časy. Několikrát zpustl a byl také vyloupen. Dobré časy pro něj nastaly v 17. století, kdy byl zvětšen a přestavěn a bylo zde založeno probošství. Od roku 1826 opět chátral a nebyl využíván. Na začátku 20. století znovu ožil a od roku 1952, kdy zde bylo zřízeno regionální muzeum, prošel rekonstrukcí.

Panna Marie vyslyšela prosby

Panna Marie zde ale uzdravovala po celý čas, a skutečně nezahálela. Nejvíce zázraků se tu mělo odehrát během 18. století, ale dochované záznamy hovoří i o zázracích, které se uskutečnily podstatně dříve. Za skutečný zázrak považovali místní to, že při samotné stavbě se nikomu nic nestalo. Byť zde došlo k několika dramatickým událostem, lidé vždy vyvázli bez zranění. A to bylo opravdu výjimečné. Každý, kdo se do kostela uchýlil (a platí to dones), je prý chráněn samotnou Pannou Marií, která nad ním drží ochrannou ruku. Slepým se tu vracel zrak, hluchým sluch a chromí začali záhadně zase chodit. Na znamení, že se zde zázraky opravdu odehrávají, byly u oltáře kostela zavěšeny berle, které tu zanechala uzdravená žena. Při odchodu z kostela je již nepotřebovala. Panna Marie dokázala prý zastavit i mor. Lidé z městečka Radnice kdysi přišli požádat, aby je moru zbavila. A skutečně se tak stalo. Světice pomohla dokonce sedlákům, kteří žádali déšť. I jim bylo vyhověno.

Radimova lípa

V Mariánské Týnici na levém břehu potoka se nachází památný strom, kterému se říká Radimova lípa. Je vysoký 15 m a starý více než 300 let. Pojmenován je po Jiřím Radimovi, jenž vedl selské povstání v roce 1680. Sedláci byli poraženi a plaský opat se rozhodl, že je potrestá. Někteří rebelové byli mučeni a popraveni, ale bylo potřeba zdravých rukou pro panskou robotu. Vrchnosti tedy bylo jasné, že nemohou zemřít všichni. Opat se proto rozhodl pro trest mírnější, ale měl být i odstrašujícím příkladem pro ostatní. Vůdci povstání Radimovi zadal úkol - měl nejprve podepsat slib věrnosti a poté s ostatními sedláky vysázet alej lip od Kralovic až k poutnímu kostelu Zvěstování Panny Marie. Radim se sice nejprve vzpouzel, ale v zájmu své rodiny nakonec souhlasil. Opatovi se podařilo Radima ponížit a tím potrestat. Kralovičtí později stromy pokáceli, ale na Radimovu lípu se báli sáhnout. Visel na ní i obrázek Panny Marie, která jej chránila. Mezi lidmi se povídalo, že kdo strom porazí, bude krutě potrestán samotnou světicí. Spíše ale připomíná krutosti páchané na tehdejších poddaných. V každém případě lípa stojí dodnes.

Naďa Kučerová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2125239
DnesDnes26
VčeraVčera530
Tento týdenTento týden26
Tento měsícTento měsíc18732

Partnerské weby