Tibetský lékař
Před časem jste otiskli článek o tibetském lékaři dr. Lobsangu Rampovi. O tomto muži se zřejmě v budoucích letech ještě dozvíme řadu dalších zajímavých informací, zejména ve spojitosti s jeho životem a činností na území Tibetu, Číny, bývalého SSSR, ale také USA, Kanady a Velké Británie. Zemřel v roce 1981, přesto přitahuje pozornost různých historiků, politologů, ovšem i lidí, kteří vyhodnocují archívy speciálních služeb zemí, jež jsem uváděl. Knihy, kterých napsal údajně 37, se dobře čtou, poutavým způsobem zachycují jeho mládí, které prožil v tibetským lamasériích, a také jeho další životní osudy a utrpení, která ho provázela prakticky až do konce života. V některých svých knihách seznamuje čtenáře s utajovanými praktikami, jež se provádějí v tibetských klášterech s cílem vypěstovat a rozvinout parapsychologické schopnosti u předem vybraných jedinců, tedy žáků a studentů uváděných církevních škol. Některá jeho prohlášení nenechávají v klidu lovce senzací či odborníky až do dnešních dnů. Ukazuje se ale, že některé jeho tvrzení a informace vedly možná k důležitým politicko-vojenským rozhodnutím, které zasáhly do života lidí z různých koutů světa. Začněme však po pořádku. Medicínu vystudoval v jižní Číně, poté, co opustil lamasérii ve Lhase. V Číně jej zastihla druhá světová válka. Viděl a prožil zvěrstva, krutosti japonských okupantů páchané na čínském civilním obyvatelstvu. Sám se stal obětí japonských zrůdností. I tyto skutečnosti zachytil ve svých knihách vydaných po druhé světové válce, byly potvrzeny i dalšími prameny. Bestialita japonských vojáků převýšila krutost německých fašistů na okupovaných územích. Zmatky, které po skončení války nastaly, mu umožnily dostat se do Vladivostoku, kde údajně navázal úspěšnou spolupráci s tehdejšími sovětskými orgány. V knize, která se věnuje tomuto období jeho života, barvitě líčí, jak pomáhal s výcvikem zdivočelých psů, které používaly sovětské bezpečnostní složky. Klade důraz na to, že jeho spolupráce byla kladná a přínosná pro něj i SSSR. Na podzim roku 1945 odjel z Vladivostoku do Moskvy, dále pak přes území Československa do Hamburku a poté do USA. Měl doklady, které mu vystavily orgány SSSR. Život a pobyt v USA pro něj nebyl lehký, vznikaly potíže, citelně jej zasáhl nedostatek peněz. Jako lékař nebyl uznán a zůstal bez práce, tedy bez příjmů. To byl důvod, proč se rozhodl vydat na spisovatelskou dráhu. Úspěch mu přinesly především knihy, v nichž psal o životě v Tibetu, o tajemstvích, která jsou údajně v hlubinách tibetských hor ukryta více než kilometr pod povrchem země ve velkých sálech a chodbách, kde se ukrývá technika z dob, kdy existovala Atlantida, mají tam být uchovávány informace o vzniku života na naší planetě a další odpovědi na nevyjasněné otázky zatím halené tajemstvím. Dr. Rampa zdůrazňoval, že patří k malé skupině vyvolených, která je se vším obeznámena. Připomínal, že je jen několik málo lámů, kteří znají cestu, jak k uloženým „pokladům“ proniknout. Dodával, že ještě nenastal vhodný čas, aby se s tím obeznámil zbytek světa. Jeho knihy vyvolaly zájem i líčením výcviku v létání na větroních. Právě pomocí větroňů prý mniši pronikali do hlubokých údolí, aby tam nasbírali zázračné léčivé rostliny, jež tam rostou a jsou schopné léčit veškeré nemoci světa. Navíc prý ty rostliny obsahují látky, které člověka uvedou do extáze a on pak vidí v tom stavu budoucí události, které ho čekají, které nastanou. Lobsang Rampa tvrdil, že podobné rostliny rostou pouze v pralesích kolem řeky Amazonky, jejich kvalitu a tajemství znají jen indiáni, kteří tam žijí a nad nimiž moderní civilizace ohrnuje nos. Ty knihy přijímala odborná veřejnost dost kriticky, často se objevil názor, že to jsou jen pohádky pro dospělé. Odlišný názor však na věc měli zřejmě v Číně, objevuje se názor, že důvodem pro obsazení Tibetu čínskou armádou v roce 1953 byla mimo jiné i tvrzení, která Lobsang Rampa zveřejnil ve svých knihách, v nichž barvitě líčil, jaká tajemství hory Tibetu skrývají. Lékař pak překvapil svět ještě jednou, a to v roce 1970. Právě od něj tehdy vzešla informace, že tajemství ukrytá v Tibetu se rovněž nacházejí v pyramidách na jihu Číny. Tato informace byla skutečnou senzací, tehdejší svět se totiž domníval, že v Číně žádné pyramidy nejsou. Poté, co existenci pyramid potvrdila čínská vláda, začaly se objevovat další teorie a tvrzení, že k těmto pyramidám vedou tajné chodby z území Afghánistánu a Nepálu. Lobsang Rampa ale údajně nebyl tím, kdo tyto zprávy pouštěl do světa. V roce 1978 však došlo k další nemilé události. Armáda SSSR vstoupila do Afghánistánu. Že by tato akce byla motivována snahou a záměrem najít cestu k čínským pyramidám, odkrýt velké tajemství? Vojenské tažení skončilo fiaskem, vedlo k ekonomickému krachu a pozdějšímu zániku SSSR a socialistického bloku ve východní Evropě. Možná nám o tom víc prozradí budoucnost, která otevře archívy a odtajní, co je v nich dosud skryto. Teprve potom bude možné odpovědět na otázku, kdo byl Lobsang Rampa a zda svými tvrzeními ovlivnil osudy milionů lidí různých zemí světa.
Václav B., Humpolec


Schopnosti vnučky
Čtu ráda Spirit. Možná proto, že doma máme dítě - vnučku, která má z mého hlediska zajímavé schopnosti. Už nepovažuji za náhodu, že když cokoli hledám, stačí se jí zeptat. Vždy mi poradí, kde ztracenou věc objevím a opravdu tam také je. Myslela jsem si nejdříve, že je jen všímavá, že vidí, kam co pokládám, proto si to pamatuje. Ale byla na týden s rodiči na dovolené a po návratu mi našla brýle i oblíbenou propisovací tužku, které jsem postrádala až dva dny po jejich odjezdu. Také vidím, jak je vnímavá a reaguje na změny počasí. Před bouřkou a v době bouřky bývá podrážděná. Stalo se opakovaně při bouřce a lijáku, že se kvůli něčemu rozčílila, vztekala. Jak stupňovala intenzitu svého emočního výlevu, rostla i intenzita deště a hromobití. Jak se uklidňovala, ztišil se vítr a uklidnilo i počasí.
Hedvika P. z Krkonoš

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234822
DnesDnes16
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden3330
Tento měsícTento měsíc10887

Partnerské weby