Období od 4. ledna do 10. ledna
Celé námi sledované období se podle staročeského kalendáře nese ve znamení časné zimy tříkrálového oteplení. Patrony tohoto času jsou tedy Tři králové - Kašpar, Melichar a Baltazar (6.1.), což je datum, které v mnohem starší době bylo známo pod názvem Boží křtění nebo také Svíčky. Z dalších pranostických dnů si připomínáme svatého Tita a Ochtáb Mláďátek (4.1.), svatého Telesfora (5.1.) a svatého Pavla poustevníka (10.1.).
Původní římský rok začínal v březnu, neboť Římané dlouho vystačili pouze s deseti měsíci. Teprve až roku 154 před naším letopočtem byl jejich počet upraven na dvanáct, přičemž počátek roku se z března přesunul na leden. Římané pak svůj první měsíc pojmenovali symbolicky januarius na počest boha Januse, který představoval počátek dne a všeho dění. Z latinského januarius vznikl později německý Januar, anglický january i francouzský janvier. U nás jsme si první měsíc roku pojmenovali po svém a dali mu krásné poetické jméno leden. Jeho označení pochází především od nejchladnější doby roku, kdy často přírodu poutá led, sníh a další zimní atributy.
Lednové pranostiky si podle svých dávných tvůrců přejí, aby počasí v tomto čase mělo svůj normální zimní průběh a počátek roku se neodehrával ve znamení výrazných anomálií. Zpřeházená a netypická cirkulace s teplem a dešti takovou odchylkou rozhodně je, a jak připomínají pranostiky, může podle dlouhodobých pozorování vyvolat i další výkyvy povětrnosti během roku: "Když v lednu včely ven vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží. Když v lednu červík ze země už leze, až do května se zdlouhavě zima poveze. Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu. Když krtek ryje v lednu, končí zima až v květnu. Je-li leden teplý, nepřibude do sudu. Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu. Prší-li v lednu - bývá drahé obilí. Lednový déšť z pecnu odkrajuje. V lednu voda - věčná škoda. Když v lednu deště lijí, má sedlák po naději. Když v lednu mnoho prší a málo sněží - z polí, luk a zahrad se málo těží. V lednu lepší vlk v mrazu na prahu, nežli sedlák v jarním teple u pluhu. Létají-li v lednu mouchy, bude rok na úrodu skoupý."
Výrazně teplé povětří bylo v tento čas pozorováno rovněž v posledních dvaceti letech. Bylo tomu třeba v letech 1983, 1988, 1991, 1992, 1998 až 2002, 2005, 2007, 2008, 2012 a 2013. Teplotní rekord byl přitom zaznamenán 6. ledna 1999, kdy v pražském Klementinu vystoupila teplota až na +14,2 stupně Celsia. Značné teplo panovalo i v roce 1991, kdy 10. ledna naměřili v Praze více než 16 stupňů Celsia.
Ve dnech kolem poloviny první lednové dekády až po dny na jejím konci se naše území v dlouhodobém průměru dostává pod vliv cyklonálních situací nízkého tlaku vzduchu a oceánského západního proudění, které způsobuje zmírnění předchozí novoroční zimy a někdy vede až k oblevě. Podle lidové meteorologie se tento časový úsek nazývá tříkrálové oteplení, přičemž jeho pravděpodobnost je značně vysoká, neboť dosahuje 65 až 75 procent: "Na Tři krále (6.1.) měkko máme. Na Boží křtění se sníh a led ve vodu mění. Teče-li na Tři krále voda kolejí, urodí se len. Tři králové: Kašpar, Melichar a Baltazar změkčují zimu. Tři králové pouštějí vodu na pole. Kašpar, Melichar a Baltazar všecky díry zamazal. Na Svíčky (6.1.) kapává se stříšky."
Poměrně početnou skupinou jsou též pranostiky, které obsahují všeobecné zkušenosti, že při teplém a vlhkém vývoji lednového počasí je člověk ve zvýšené míře vystaven četným zdravotním rizikům. Vyskytují se velice často v nejrůznějších pramenech lidové provenience, jako třeba v selských kronikách a pamětech, v zápiscích neznámého sedláka z Hostína, které jsou uloženy v Okresním archivu v Kralupech nad Vltavou, v hospodářských kalendářích i v léčitelských manuálech doby středověku: "Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje. Vlhká zima je nezdravá. Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí. Zima měkká a deštivá nemoci jen rozsívá. Teplá levná zima - drahý lék. Zima měkká - doktor čeká. Častý déšť v lednu hnojí mnoho kněžskou oboru (hřbitov). V lednu-li mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá."
Pranostiky k jednotlivým dnům ledna tohoto času potom často přicházejí s prognózou na další období roku: "Je-li na svatého Tita a Ochtáb Mláďátek (4.1.) mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí. Jaká povětrnost panuje na den svatého Telesfora (5.1.), tak bude i v prosinci. Je-li v tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně brambory. Je-li na Boží křtění Měsíc v úplňku, lze toho roku očekávat povodně. Není-li od Tří králů až do Matěje (24.2.) obměku (obleva), bude obilí na sýpkách až po střechu. Je-li pěkný den na svatého Pavla poustevníka (10.1.), nastane příznivý rok; je-li však větrný den, bude rok mokrý."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2149988
DnesDnes279
VčeraVčera521
Tento týdenTento týden4256
Tento měsícTento měsíc17803

Partnerské weby