Období od 25. ledna do 31. ledna
Ve staročeských kalendářích nyní pokračovala fabiánská zima, která kolem 27. ledna začala přecházet v hromniční oteplení. K významným pranostickým dnům nyní patří Obrácení apoštola svatého Pavla (25.1.), svatý Polykarpa (26.1.), svatý František Saleský (29.1.) a svatý Vigil (31.1.).
Mnohé pranostiky a rčení z průběhu ledna hovoří většinou pochvalně o chladném čase s mrazy a sněhem: "V lednu mráz - těší nás. Leden jasný - roček krásný. Ve dne jas - v noci mráz. Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější. Dlouhý střechýle - dlouhý len. Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí. Mnoho sněhů v lednu - mnoho hřibů v srpnu."
Výroky k Obrácení svatého Pavla (25.1.) potom obdobně prorokují charakter celého roku: "Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého. Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati. Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje. Jestli déšť a sníh padati, bude mnohý hladem mříti. Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda, a když sníh nebo déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst. Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude ten rok mnoho nemocí. Jestli však ten den jasný, nastane úrodný rok."
Fabiánská zima, která v našich končinách vládne přinejmenším do 27. ledna, bývala v dřívějších časech nejednou provázena velmi silnými mrazy, množstvím sněhu, nedostatkem potravin a hladomorem: " Lednový mráz byť jen skrovný, přece každého honí. Roste den, roste mráz. Lednové slunce je jako panská přízeň. Lednový vítr do kostí prostupuje. Když se spřáhne zima a hlad, není o co stát. Zima a hlad - spojení, ze kterého nic dobrého není. Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatné oblečení zraní." Zkušenosti z mrazivých zim, zapečetěné a pro příští generace uchované v několikaslovných pranostikách, náležejí vůbec k těm nejdramatičtěji a draze získávaným. Bylo tomu tak zejména tehdy, předcházela-li tuhým zimám neúroda či nedostatek, pocházející z povětrnostní nepřízně, rozšíření škůdců nebo válečného strádání a plenění země. V takových případech se tuhá zima stávala zákonitě i zimou krutou, přičemž její následky patřily k nedozírným. Taková situace nastala třeba v letech 1281 a 1282. Po neúrodě nastal nedostatek potravin a hlad. Situace se pak stala katastrofální po nástupu silných zimních mrazů. Letopisy líčí vzniklou situaci velice barvitě: "...když byl chudým odpírán vstup do domů ve městě pražském, líhali v noci na ulicích a náměstích, zalézajíce jako prasata pro nahotu těla a tuhost mrazu do hnoje, který se vyhazoval z koníren na ulici. A jestliže se v letním čase umíralo jen hladem, zdvojnásobilo se také neštěstí toho časem zimním, neboť smrt nevnikala do světa oknem, nýbrž dveřmi, neznajíc slitování s lidským pokolením, neboť měla silné průvodce - hlad, nahotu a krutost mrazu." K hladu a mrazu se záhy přidružil i mor, který nabyl takových rozměrů, že v Praze nepostačovala pohřebiště. Muselo být proto vyhloubeno osm šachet pro hromadné pochovávání mrtvých, každá pro tisíc až dva tisíce zemřelých.
V posledních lednových dnech dochází v dlouhodobém průměru ve střední Evropě k ochabování tzv. fabiánské zimy, která bývá s poměrně vysokou pravděpodobností v rozmezí 65 až 75 procent vystřídána pranostikami silně opředenou hromniční oblevou. Podle lidové meteorologie lze ukončení nejchladnějších lednových dnů očekávat přibližně od 27. ledna. Ukončení tužší zimy a zmírnění mrazů bývá důsledkem oživení cyklonální činnosti s nástupem oceánského proudění. Za této situace se může dostavit sněžení, déšť, ale právě tak i srážky smíšené či namrzající. Toto vlhké povětří pak bývá zpravidla doprovázeno i větší rychlostí větru, který zlepší předchozí inverzní situaci a špatné rozptylové podmínky: "Svatý Fabián (20.1.) zimy pán, svatého Pavla Obrácení (25.1.) - blíží se zimy odvrácení. Na svatého Polykarpa (26.1.) zavěje se sněhem každá škarpa. Někdy pak na svatého Polykarpa vody plná každá škarpa. Na Saleského Františka (29.1.) meluzína si často zapíská. Svítí-li na Virgila (31.1.) slunce - jaro čeká nedaleko." Naši předkové, kteří pozorně sledovali a zapisovali nástup jednotlivých období, která jsou signalizována nejčastěji pranostikami k jednotlivým dnům roku, kombinovali s tzv. meteorologickými pranostikami krátkodobé předpovědi, jako například: "Podle toho, jaký má Mléčná dráha jas, takový očekávej mráz. Hvězdy jasné - mrazy silné. Obleva se nechá vidět, slyšet a cítit na dálku."
Počasí od 25. ledna do 31. ledna bylo sice v posledních pěti letech různé, ovšem od roku 2009 do roku 2012 se nevyskytovaly nějaké extrémně vyšší teploty, které by připomínaly jaro. Ať už se tedy pohybovaly pod nulou, kolem nuly nebo slabě nad bodem mrazu, průběh počasí probíhal v mezích daného průměru. Jinak tomu bylo ovšem před rokem - v roce 2013. Tehdy průběh počasí zcela kopíroval staročeské kalendáře. Zpočátku poměrně silné mrazy rychle vystřídaly teploty vysoko nad nulou za doprovodu deště, přičemž přes den se v nížinách pohybovaly až kolem +11 stupňů Celsia.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200990
DnesDnes61
VčeraVčera603
Tento týdenTento týden664
Tento měsícTento měsíc10740

Partnerské weby