Na období od 1. února do 7. února
První únorové dny se nesou ve znamení hromničního oteplení, které se vztahuje k svátku Hromnic 2. února. Z dalších aktuálních pranostických dnů si připomínáme ještě svatého Blažeje (3.2.), svatou Veroniku (4.2.), svatou Agátu (5.2.) a svatou Dorotu (6.2.).
Od posledních lednových dnů až po dny kolem 5. února se zpravidla na našem území uplatňuje velice příznačná teplotní singularita - tzv. hromniční oteplení. V některých letech pak může nastat oteplení tak výrazné, které nazýváme přímo hromniční oblevou. V lidových pranostikách je potom toto období charakterizováno jako prvá výraznější předzvěst jara. Netřeba však zdůrazňovat, že v naprosté většině případů představuje hromniční obleva pouze přechodnou teplejší mezihru, neboť se skutečná zima většinou ještě zdaleka nevzdává své vlády.
Avšak vzhledem k tomu, že Hromnice (2.2.) byly zejména v některých letech brzkého nástupu zimy už toužebně očekávaným signálem blížícího se jara, jsou ozdobeny značným počtem výstižných pranostik: "Hromnice - jara svíce. Na Hromnice zima s jarem potkala se. Na Hromnice o hodinu více. Na Hromnice - půl zimnice, půl píce." Z hlediska lidové meteorologie má dané počasí o Hromnicích nejen vliv na blízké či vzdálené jaro, ale rovněž na následující úrodu: "Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro. Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není. Hromnice jasné a čisté, potrvá zima déle jistě. Tmavé Hromnice - sedlákova radost; jasno-li ale, sněží pak ještě dost. Na Hromnice chumelice - netrvá pak zima více. Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok. Na Hromnice kalužky - dobrá ukázka na jablka i na hrušky.
S nejrozporuplnějšími reakcemi jsou v naší pranostické literatuře bezesporu spojovány hromniční skřivánčí pranostiky. Někteří autoři se totiž tento časný údaj o výskytu skřivana polního u nás snaží vysvětlit záměnou s jiným ptačím druhem. Nejčastěji pak s chocholoušem obecným, skřivanem lesním, linduškou rolní a v posledních desetiletích dokonce se skřivanem ouškatým tundrovým. Z pozic současného obyvatele měst by snad bylo možné tuto záměnu v některých případech připustit, avšak nikoliv u člověka předchozích staletí, žijícího v těsném sepětí s přírodou. A v takové situaci byli právě samotní tvůrci pranostik. V případě skřivana polního se navíc jednalo o velmi oblíbeného "věrného druha" rolníků a obyvatel venkova. Přihlédneme-li navíc k současným ornitologickým záznamům časných výskytů prvních hejn skřivana polního ze současného teplého intersekulárního období, nevyznívá již skřivánčí hromniční pranostiky ani pro současnost tak nemožně. Stačí jen připomenout například v roce 1975 na konci ledna výskyt asi 30 ptáků u Přerova a v roce 1961 byli skřivani polní pozorováni právě 2. února na jižní Moravě. Od té doby pak již mnohokrát přišly další zprávy o předčasném výskytu ptactva, což by se normálně počátkem února stávat nemělo. Ale jak je patrné, globální oteplování u nás stále pokračuje a zatím nikdo nedokáže spolehlivěji určit, zda tomu tak bude i nadále nebo kdy se pomyslná křivka oteplování zastaví nebo začne klesat. Zůstává skutečností, že u všech fenologických pranostik stojí v popředí zájmu právě začátek fáze - což je nástup určitého jevu. I v pranostikách se tedy největšímu ohlasu a pozornosti dostává těm, kdo prví protrhnou pomyslnou cílovou pásku. A jak je zřejmé, "opozdilci a poražení" mají i v podání lidové slovesnosti nepoměrně nižší publicitu.
Jak tedy dokládají následující výroky, skřivanů a ptáčat se do pranostik dostalo skutečně mnoho: "Na Hromnice (2.2.) - skřivánek přes hranice. Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje. Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo, nebo ne. Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Na svatého Blažeje (3.2.) napije se skřivan z koleje. Svatá Dorota (6.2.) donese skřivánka v košíčku. Svatá Dorota rozdává ptáčatům noty. Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky."
Hromniční oteplení se kromě samotných Hromnic vztahuje i k dalším dnům: "Na svatého Blažeje (3.2.) kamínek se ohřeje. Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolem, povede se len. Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvedou se brambory. Svatá Veronika (4.2.) ledy seká u rybníka. O svaté Veronice bývá často čvachtanice. O svaté Agátě (5.2.) uschne prádlo na plotě. Na svatou Dorotu teče rádo do botů."
Z těchto pranostik lze pocítit náznaky chtěného předjaří. Avšak tyto výroky nemají obvykle dlouhého trvání. Jedno rčení pak též připomíná: "Přejdou-li Hromnice, mráz čeká nedaleko." A obdobně pak i některé další pranostiky nejsou již tak jarně naladěny: "O svaté Veronice bývá ještě sanice. Svatá Agáta bývá v některých letech na sníh bohatá. Svatá Dorota stromy sněhem ráda vometá. Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu. Svatý Radko (7.2.) - na poli hladko."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2122916
DnesDnes403
VčeraVčera895
Tento týdenTento týden3276
Tento měsícTento měsíc16409

Partnerské weby