Na období od 8. února do 14. února
Celé námi sledované období probíhá podle scénáře valentýnské zimy, jejímž patronem je svatý Valentýn (14.2.). K dalším referenčním světcům nyní ještě patří svatá Apolena (9.2.), svatá Scholastina (10.2.) a svatý Řehoř (13.2.).
Přibližně po 5. únoru přechází mírnější hromniční zima v zimu valentýnskou, v některých dávných kalendářích a ročenkách zvanou též jako tuhá únorová zima. Ta se v mnoha minulých letech vyznačovala ve střední Evropě nejen vydatným sněžením, ale zejména silnými až třeskutými mrazy. Právě do tuhé únorové zimy zapadaly též pověstné a mimořádně silné mrazy roku 1929. Dne 11. února tehdy byla na okraji Českých Budějovic zaznamenána jedna z nejnižších naměřených teplot na našem území - mínus 42,2 stupně Celsia.
Čas valentýnské zimy tak u nás může patřit k tomu nejmrazivějšímu z celé zimy. Pro takovouto situaci bývá typické, jestliže řídící úlohu ve střední Evropě opanuje mohutná tlaková výše a svou měrou rovněž zadní strana tlakové níže severovýchodně od nás. V takových únorových dnech k nám potom proudí velmi chladný vzduch ze severu až severovýchodu, přičemž není vyloučeno ani občasné sněžení. V minulosti proto ani pranostiky studený únor nijak nepodceňovaly: "Svatá Apolena (9.2.) v chladnou mlhu je často zahalena. Na svatou Apolenu měj světnici pěkně vytopenu. O svaté Scholastice (10.2.) navleč si rukavice. O svaté Scholastice nejlepší je beranice. O svatém Řehoři (13.2.) mrazy přituhnou a vše umoří. Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele."
Z hlediska závislosti na předchozích měsících mají na únor statisticky středně výrazný kladný vliv prosinec s lednem. Podle toho, jak mimořádně teplý prosinec jsme prožívali, se dá předpokládat, že rovněž únor by mohl být jako celek v průměru o něco teplejší. A pokud nastane mírnější a teplejší i leden, pak také s velkou pravděpodobností je možné očekávat teplejší počasí v únoru. Jedna z lednových pranostik sice zní: "Pokud je konec hlavního zimního měsíce málo studený, únor to dvakrát nahradí." Ve skutečnosti však podle dlouholetého pozorování od konce 19. století následuje po nadnormálně teplém lednu vyloženě studený únor pouze ve 26 procentech všech případů. A to je pro vyrovnávání teplotních odchylek od normálu skutečně málo. Můžeme tedy konstatovat, že u těchto zimních měsíců existuje spíše setrvačná tendence, kdy po chladném lednu přichází i dost chladný únor a po teplejším lednu také únor s vyššími teplotami a navozeným předjařím. Co se týče vlivu druhého měsíce roku na následující měsíce, zůstává únor společně s listopadem na osmém až devátém místě. Jedná se tedy o mírný až slabý vliv.
Známé únorové pranostiky hýří především sněhem, mrazem, ledem i studeným větrem: "Únor bílý - pole sílí. Sněhový únor sílí úhor. V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med. V únoru prudký severák hojné úrody bývá poslíček. Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží. V únoru-li studený vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí. Únorová voda - pro pole škoda." Podle sedláků byl únorový sníh vítán, neboť kryl pole před vymrzáním a navíc z něho do předjaří zbyla vláha, kterou pozvolným táním pole dokonale prosákla, takže později posloužila novému vzrůstu plodin. Proto jsou také ze zemědělského i sadařského hlediska výroky o teplém únoru většinou nežádoucí: "Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb si s námi zima po Velké noci ráda zahrává. Když půlnoční větrové v tomto měsíci silní jsou, bývá dobrá čáka úrody ovoce, pakli ne, tak přicházejí v měsíci dubnu i máji a škodí vínu i stromům. Teplý únor - studené jaro. Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú."
Pravděpodobnost výrazné valentýnské zimy se u nás pohybuje kolem 60 procent, neboť se obvykle dostavuje v šesti letech z deseti. Její patron svatý Valentýn (14.2.), kterého některé pranostiky uvádějí s měkkým i, zatímco jiné s tvrdým y, však v pranostikách sehrává poněkud rozporuplnou úlohu, neboť na jedné straně se podle něho studený čas jmenuje a na straně druhé bývá často uváděn jako předzvěst blížícího se jara. Navíc se jedná o patrona všech zamilovaných, jehož svátek si připomínají lidé téměř na celém světě. K těm varovným studeným pranostikám patří následující: "Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází. Na svatého Valentýna zima sílit počíná. Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna. Valentýnské zimy formani se bojí." Na druhé straně se pak vyskytují výroky, které mají již téměř předjarní charakter: "Když se na Valentýna napije z koleje pták, tak se z ní na Matěje (24.2.) napije i vůl. Svatý Valentýn - první jarní svátek. Svatý Valentýnek - jara tatínek. Když Valentýn zimu pustil, každý svatý ji pak pustí."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2123708
DnesDnes307
VčeraVčera888
Tento týdenTento týden4068
Tento měsícTento měsíc17201

Partnerské weby