Na období od 1. března do 7. března
Celé námi sledované období se nese ve znamení předjarní matějské oblevy. K pranostickým světcům patří počátkem března svatá Eudoxie (1.3.), svatý Albín (1.3.), svatá 

Adriana (5.3.), svatá Felicita se svatým Bedřichem (6.3.) a svatý Tomáš (7.3.).
Začátkem března obvykle pokračuje matějské oteplení, které může po zimě bohaté na sníh někdy způsobovat silné povodně. Z minulosti jsou dobře známé právě také zátopy na řece Labi, ke kterým docházelo podle záznamů dávných kronik již v dobách středověku, ale právě tak i ve století pozdějších. Jedna z výrazných labských zátop se zapsala v čase od 28. února do 2. března roku 1784. Nejinak tomu obdobně bývalo rovněž v 19. i ve 20. století. Častou příčinou těchto významných povětrnostních zvratů bývá nejen samotné rychlé odtávání sněhu z nížin i hor, ale zároveň též nástup silného západního až jihozápadního proudění s občasným vydatným deštěm. Pokud se nad střední Evropou usídlí dokonce oblast nízkého tlaku vzduchu, mohou srážky přispívat k ještě většímu zesílení povodní.
Oteplení v době předjaří si nenechaly ujít ani četné pranostiky: "Svatá Eudoxie (1.3.) příznivá, ale i deštivá a blátivá. O svatém Albíně (1.3.), je po sněhové peřině. Svatý Albín pouští vodu na mlýn. Závějí svatého Albína se zaplavuje dolina. Svatý Albín omývá prahy. Svatý Bedřich (6.3.) někdy sněhy míchá, ale často teple dýchá. Svatá Felicita (6.3.) sníh z polí odmítá. O svatém Tomáši (7.3.) sníh bředne na kaši." Co se týče další pranostiky: "Svatá Adriana (5.3.) nedá spáti z rána", má pak na mysli prodlužování dne, neboť v našich zeměpisných šířkách se k 5. březnu udává východ Slunce v 6 hodin 34 minut a západ Slunce v 17 hodin 49 minut. A to je už oproti předchozím podzimním a zimním měsícům doba, kdy jsou délespící lidé už při nezatemněné místnosti předčasně buzeni denním světlem.
Měsíc březen je z meteorologického hlediska počítán i přes někdy značné rozpory v povětrnosti mezi měsíce jarní. V tom je ovšem v rozporu s astronomy, podle nichž jaro začíná až o tři týdny později. Pokud budeme březen vyhodnocovat podle statistického hodnocení teplotních vztahů mezi měsíci, tak zjistíme, že březen patří mezi nejméně závislé na teplotách předchozích měsíců. Jeho vliv je však poněkud větší než vliv února. Silný, statisticky významný kladný vliv má březen na následující duben a říjen téhož roku a na listopad roku následujícího. Jinak řečeno - po březnu teplejším než obvykle může pravděpodobně následovat rovněž nadnormálně teplý duben a říjen tohoto roku a listopad roku 2015.
I když měsíc březen patří k nejméně závislým měsícům, určité vazební tendence předcházejících měsíců se mohou přece jen projevovat. Z nich má třeba na březen prosinec celkem slušný statisticky významný kladný vliv. Pokud jde potom o vliv ledna a února, dá se očekávat spíše převládající mírnější setrvačná tendence. Jinými slovy - pokud jsou první dva měsíce v roce vyloženě chladné, dá se též počítat i s chladnějším březnem. A při nezvykle teplém průběhu zimy už zase není příliš velká pravděpodobnost extrémně silných mrazů, které by předchozí teplo nějak vyrovnávaly, třebaže i takové výjimky se již v minulosti vyskytly.
Nemalá část březnových pranostik si kromě běžných mrazů či ranních mrazíků a sněhu všímá rovněž mlh a vlhkosti: "Kolik mlh v březnu - tolik lijavců v roce. Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik se ještě dostaví mrazů po Velikonocích. V březnu některý den veliká mlha, za sto dní veliká voda. Každá velká mlha v březnu přináší za sto dní déšť nebo bouřku. Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků. Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v roce. Kolikrát v březnu rosa padává, tolik mrazů do Velikonoc bývá a právě tolik mlh přijde v srpnu. Je-li některý den v měsíci mlha, za sto dní přijde povětří. Jsou-li v březnu časté mlhy, bývá mlhavý a deštivý rok."
Počátkem března by sice podle staročeských kalendářů i četných pranostik mělo v našich končinách probíhat významné předjarní oteplení. V dávné minulosti se však i v tento čas vyskytla tak mimořádně velká chladna, která způsobila, že měsíc březen patřil k vůbec nejchladnějším měsícům roku. Z novodobé historie si můžeme připomenout arktickou zimu začátkem března roku 2005. K 1. březnu 2005 se například na našem území, kromě suchých severozápadních Čech, vyskytovalo nejvíce sněhu za celých 40 let. Dne 2. března 2005 pak zase padaly záporné teplotní rekordy, např. Klatovy mínus 25,2 a Kvilda na Šumavě mínus 31,2 stupně Celsia. Druhý březnový den se tak u nás stal nejchladnějším dnem celé zimy. Silné mrazy postihly též Švédsko, Německo, Švýcarsko, Nizozemsko a Itálii. Vzhledem k mimořádně tuhé zimě musela ve Velké Británii zasahovat dokonce i armáda.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184805
DnesDnes526
VčeraVčera524
Tento týdenTento týden3835
Tento měsícTento měsíc11744

Partnerské weby