Na období od 8. března do 14. března
Po předchozím matějském oteplení se v tento čas může u nás uplatnit chladnější povětří řehořské zimy, za jejíhož patrona si lidová meteorologie zvolila svatého Řehoře (12.3.). Z dalších pranostických světců si ještě připomínáme svatého Radka (8.3.), sv. Cyrilla s Methodym (9.3.) a Čtyřicet mučedníků (10.3.).
S březnovým ochlazením, která na čas přerušují v době od 8. do 15. března předcházející teplejší předjarní ráz počasí, všeobecně souhlasí dávní zapisovatelé povětrnosti, ale právě tak i současní odborníci na počasí. Podle měření meteorologické observatoře v pražském Klementinu činí průměrný dlouhodobý nárůst denních teplot na počátku března 0,13 stupně Celsia a na konci března tato hodnota dosahuje 0,17 stupně Celsia. I když průměrné denní teploty se v našich přírodních podmínkách v průběhu března zvyšují v průměru o 4 stupně Celsia, přesto dále uvedená skupina pranostik oprávněně upozorňuje na dlouhodobé skutečnosti, že studené a nepříznivé počasí u nás v tomto měsíci zdaleka ještě končit nemusí: "Březen - za kamna vlezem. V kožichu sij jařinu, v košili ozimu. Ležela-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. V březnu vítr z břízy vane. Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát. Březnové slunce od nohou studí. Marec chytá za palec. Březnového slunce je pořídku. Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí. Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne. I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije. V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundavá. Březnové mrazy nikdy neschází. Březen se umí pousmát, ale také pořádně zamračit. Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat."
Březnová, nebo-li řehořská zima panuje u nás skutečně velmi často, přičemž vysoká pravděpodobnost jejího výskytu se v dlouhodobém průměru pohybuje od 65 do 75 procent. Proto ani nemůže nikoho překvapit, že chladné počasí těchto dnů je mnohem více pravděpodobné než výskyt teplé jarní pohody. Z tohoto období u nás pochází rovněž záznamy záporných teplotních rekordů. K nejchladnějším patřil rok 1785, kdy 8. března v pražském Klementinu naměřili mínus 23 a následujícího dne mínus 23,1 stupně Celsia. Chladna jsme prožívali rovněž loňského roku 2013, kdy se přes Evropu hnala tlaková níže s vichřicí Kirsten. Dne 12. března začalo u nás výrazně sněžit a v chladném vzduchu sněhová pokrývka vydržela. S chladnem, mrazy i sněhy se pak potýkala celá Evropa. Nejvíce sněhu napadlo na Moravě, na Slovensku a v Maďarsku, zimní počasí ale panovalo i v celé západní Evropě. Sníh nejvíce zasypal Francii, ale právě tak i Velkou Británii.
V březnovém předjaří se pranostiky zabývají povětrností, která by mohla ovlivnit jaro, léto i následující úrodu: "V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj. Jestli březen zcela bez vody, duben pak bez trávy." V zimních měsících se často považovalo za dobré, když pole, lesy, pastviny a zahrady kryla řádná vrstva sněhové pokrývky, která pak v jarních měsících představovala jistou zásobárnu vody. Voda tedy obvykle na jaře bývala vítanou pro budoucí úrodu. Ovšem, jak se říká - všeho také někdy moc škodí. Staří rolníci si v minulosti všímali i té skutečnosti, že příliš mokrý březen není zrovna ideálně příznivý a tento názor zůstal zakořeněn i v mnoha pranostikách: "Prší-li na suché dny, bude drahota. Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží. Březen vlhký, rmutný, sedlák je pak smutný. Jak prší v březnu, tak také v červnu. Mnoho březnových dnů deštivých - hubené léto."
Nástup březnové zimy s dostavujícími se vpády severních vzduchových hmot nebo také chladné kontinentální severovýchodní proudění do střední Evropy se odráží rovněž v pranostikách: "Svatý Radko (8.3.) dělá rád hladko. O svatém Řehoři (12.3.) mrazy vše umoří. Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou. Svatý Řehoř škodí mrazem. Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy." Mnozí z meteorologů, ale i četní pozorovatelé povětrnosti, došli k závěru, že březnová zima se až ve 38 procentech případů váže právě na den Čtyřiceti mučedníků (10.3.): "Mrzne-li na Čtyřicet mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků. Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho vracet bude. Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků. Mrzne-li na Čtyřicet mučedníků, bude úrodný rok."
Všeobecně rozšířenou zásadou rolníků úhorových systémů hospodaření bylo zahájit jarní předseťovou přípravu půdy co nejdříve, jak to povětrnostní a půdní podmínky jen trochu dovolí. V dobových hospodářských instrukcích se hovoří též o prvním vyhánění dobytka na pastvy, jako třeba: "Na sv. Cyrilla a Methody (9.3.) - první ovčí pastvy." Mezi nejznámější instrukční rčení potom patří: "Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře." Pokud březen patřil k jarně teplým, pak zajisté nic nebránilo začátkům polních prací, ovšem když byla pole ještě pod sněhem, sotva se dalo něco dělat: "Na Řehoře když studený vítr se sněhem a hory doslova hučí, sedláci pak nuceně jenom doma čučí."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128712
DnesDnes84
VčeraVčera810
Tento týdenTento týden3499
Tento měsícTento měsíc22205

Partnerské weby