Na období od 22. března do 28. března
Pokračuje josefsko-mariánské jaro z minulého období, jehož druhá část probíhá pod patronací Zvěstování Panny Marie (25.3.). Z dalších pranostických světců si připomínáme svatého Kazimíra (22.3.), svatého Gabriela (24.3.) a svatého Ruprechta (27.3.).
V nástupu jara mohou během jednotlivých let nastávat až neuvěřitelně velké rozdíly. Astronomické jaro má sice pevně stanovené datum, což v našem letošním případě bylo 20. března, avšak vlastní meteorologické jaro se řídí zcela jinými principy. Aby nastalo nejen slunečné, ale zároveň i teplé a příjemné jarní povětří, musí nejprve dojít k likvidaci převládajícího vysokého tlaku vzduchu, který nad severovýchodní Evropou představuje zásobárnu studeného vzduchu. A pokud dojde k nastavení patřičných řídících tlakových útvarů, studený vzduch ze severovýchodní části kontinentu může celkem snadno prochladit i celou střední a někdy dokonce i západní Evropu: "Mráz archanděla Gabriela (24.3.) nechodí sám." Změny pak signalizuje až teprve zesílená cyklonální činnost a pokles tlaku vzduchu nad pevninou středoevropských zeměpisných šířek, kdy koncem března nastupuje převládající zonální oceánské proudění od západu.
Pranostiky obecně v souvislosti s astronomickým zahájením jara počítají s oteplením. K výraznému vzestupu teplot dochází zejména ve dnech od 22. do 26. března, což se také odráží v několika rčeních: "Na svatého Kazimíra (22.3.) pohoda - na kobzole (brambory) úroda. O svatém Viktorinu (23.3.) už je teplo i ve stínu. Na den Zvěstování Panny Marie (25.3.) vesna zimu přemohla. Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš. Zvěstování takřka vždycky zimu vyhání. Panna Maria zatopí i bez dřeva. Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude. Po Zvěstování Panny Marie cikán kabát propije. Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije. Panna Maria trávu zasívá. Na svatého Matěje (24.2.) se stromy probouzí ze zimního snu, ale až Panna Maria jim udílí požehnání."
Všechny pranostiky, rčení i veršíky měly především informovat rolníka o kalendářovém, ale i skutečném zahájení jara. V dobách, kdy mnoho lidí neumělo psát a jen málo počítat, se jednalo o dost důležité informace. Nejednalo se však jenom o radostné vítání jara a o nástin jarních polních prací. Některé první jarní pranostiky ještě stačily varovat před doznívající nebo se někdy navracející zimou, jako třeba: "Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání." Přesto je většina výroků už optimisticky laděna nebo se věštecky zaměřuje na počasí a úrodu během roku: "Na Panny Marie Zvěstování, i kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš. Když na Matičku Zvěstování Panny Marie jasno, nastane úroda a krásno. Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpovídá dobrý rok. Jestli na ten den ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, nastane rok příjemný a úrodný. Jestli je teplo na svatého Ruprechta (27.3.), tak bude velké teplo i v červenci."
Když se ohlédneme do dávné, ale i nedávné minulosti, musíme konstatovat skutečně značné rozdíly v nástupu jara. Tak třeba 24. března 2003 naměřili v Doksanech na Litoměřicku už +20 stupňů Celsia. Ze starých zápisů a pamětí se pak dozvídáme o tom, kterak neobyčejně tuhou zimu roku 1698 zakončilo prudké tání, takže na Květnou neděli (23.3.) přišla velká povodeň. Zlý měl být i rok 1726, kdy byla ukrutná zima a mnoho sněhu, že staří lidé něco podobného nevídali, přičemž ležel až do Zvěstování Panny Marie. Loňský březen 2013 se také zapsal mezi ty nejchladnější v historii. Dne 23. března bylo naměřeno běžně mínus 11 stupňů Celsia, ve Varnsdorfu až mínus 16 stupňů Celsia. Následujícího 24. března hlásilo Milevsko mínus 15 a Karlova Studánka v Krkonoších mínus 19 stupňů Celsia. Začátek jara 2013 tak patřil k nejchladnějším za posledních sto let.
Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu vyšších než 5 stupňů Celsia. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období a je závislý na nadmořské výšce a strmosti roční teplotní křivky, takže je rozdílný v různých nadmořských výškách. Na základě dlouholetých průměrů denních teplot vzduchu dochází například k nástupu jara v Praze - Klementinum kolem 25. března, zatímco v polohách kolem 500 metrů nad mořem až kolem 11. dubna. Fenologicky se za počátek jara považuje zahájení setí ovsa, které třeba v Brně průměrně připadá na 25. březen. Ve vyšších polohách se pak toto setí pochopitelně opožďuje. Setí některých plodin pak připomínají i pranostiky: "Třináctého týdne v roce zem se vyhřeje a sedlák zaseje. Panny Marie Zvěstování - zelných semen vysévání. Týden před nebo týden po Zvěstování Panny Marie se má vysévat hlavatice. Nejpozději do Zvěstování Panny Marie se má zasít jarní žito a hrách. Panny Marie Zvěstování - výsev lněného semene k lisování.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184804
DnesDnes525
VčeraVčera524
Tento týdenTento týden3834
Tento měsícTento měsíc11743

Partnerské weby