Na období od 29. března do 4. dubna
Po celé námi sledované období vládne naší povětrnosti mariánské jaro, které v prvních dubnových dnech přechází v dubnová chladna. Z významných pranostik si nyní připomínáme svatého Kvirina (30.3.), svatou Balbínu (31.3.), svatou Teodoru (1.4.) a svatého Izidora (4.4.).
Nacházíme se v čase, které lidová meteorologie nazvala už před dávnými časy mariánské jaro. I v minulosti se jednalo především o ty příjemnější dny roku, které odnášely sníh, led a nepohodu, zato však přinášely vyšší teploty, sluneční paprsky, delší dny a optimistickou náladu. Jak dávní pozorovatelé a zapisovatelé povětrnosti zjistili, může se někdy koncem března už také objevit nějaká ta první bouřka, která však bývá obvykle následována ještě chladnějším počasím v dalších měsících: "Hřímá-li na černé lesy, bude ještě velká zima. Hřímá-li v březnu - mrzne v dubnu. Hřmí-li v březnu - sněží v máji." Tyto bouřky jsou však považovány ještě za příliš předčasné, neboť za první měsíc bouřkové sezóny se počítá teprve až duben. Jejich výskyt však skutečně velmi často bývá kompenzován studeným a někdy dokonce i mrazivým počasím v dubnu nebo počátkem května.
Na oteplení, které se často uplatňuje koncem března, reagují rovněž pranostiky: "O svatém Kvirinu (30.3.) už je teplo i ve stínu. O svaté Balbíně (31.3.) je už u nás po zimě." Balbínská pranostika je přitom typickým příkladem meteorologického posunutí jara. Tyto výroky jsou dozajista optimistické, bohužel s určitými projevy zimy se budeme při normálním chodu počasí setkávat ještě po celý duben. Nakonec i v tento čas mladého jara koncem března můžeme od přírody očekávat nejrůznější překvapení. O tom svědčí i teplotní rekordy naměřené na našem území. Zatímco 30. března roku 1785 bylo v Praze naměřeno mínus 10,4 stupně Celsia, tak koncem března roku 2006 i 2012 přesahovaly někde teploty přes 22 stupňů Celsia. Jako příklad studeného konce března lze uvést dva poslední předchozí roky. V roce 2012 nastalo po příjemném povětří výrazné ochlazení s přeháňkami, někde i sněhovými. Ještě studeněji pak bylo roku 2013, kdy jsme prožívali nezvykle studený březen, včetně jeho posledních dnů. Na většině našeho území se ještě nacházela sněhová pokrývka a dále sněžilo. Před rokem tedy skutečně platilo pořekadlo: "Březen - za kamna vlezem."
V prvních dnech dubna se v dlouhodobém průměru dostavují s pravděpodobností 75 až 85 procent aprílová chladna, která bývají následkem typických jarních vpádů chladného vzduchu - nejčastěji mořské arktické vzduchové hmoty z vysokých zeměpisných šířek do střední Evropy. Toto náladové počasí se obvykle vyznačuje náhlým ochlazením, nárazovitým větrem, výbornou dohledností, ale i rychlými změnami mohutné kupovité oblačnosti, takže se střídají jednotlivé přeháňky deště, sněhu nebo ledových krupek s kratšími či delšími obdobími vyjasnění s již intenzivním slunečním svitem. Toto nestálé dubnové počasí pak úzce souvisí s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku.
Dubnové pranostiky však chladný ráz proměnlivosti počasí nijak neodsuzují a naopak si v tom přímo libují, neboť se přiklánějí k ověřeným zkušenostem, aby tento čas zůstal ještě spíše chladnější a hlavně dostatečně vlhký: "Hodně-li v dubnu vítr věje, stodola se naplňuje. Duben hojnou vodou - říjen vínem. Mokrý duben - hojnost ovoce. Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň. Prší-li na svatou Teodoru (1.4.) bývá mokrý máj. Déšť svaté Teodory značí mnoho vody v máji. Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy. Mokrý duben pěkný ječmen dává."
Sedláci a zemědělci vlhký duben skutečně vítají, ale v lásce nemají nějaké výraznější sucho nebo silné větry: "O déšť, který v dubnu rosí, ať každý prosí; je-li duben příliš suchý, zastavuje zrostu ruch. Mokrý duben přináší dobrý rok, suchý duben nebývá sedlákům moc po chuti. Suchý a jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů. Větrný a suchý duben zastaví veškerý růst plodin."
Chladné aprílové počasí může přinášet nejen sněhové přeháňky, ale zejména do vyšších a horských poloh hotové sněhové nadělení, která nám tak často chybí např. o Vánocích. Sněhová rčení proto nechybí ani v dubnu, třebaže jednotlivé výroky pohlížejí na význam dubnového sněhu různě: "Sníh dubnový hnojí. Dubnový sníh rodí trávu. Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší. Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí."
Navzdory jarnímu kolísání teplot a mnohdy i chladnějších rán s mrazy však přece jen pozvolna přichází stále více příjemnějších a teplejších dnů, které jsou vítané pro jarní polní práce: "Na svatého Izidora oráče (4.4.) i ptáče si radostí zaskáče. Svatý Izidore, jaro nastupuje, sedlák tvé pomoci potřebuje. Svatý Izidor - náš miláček, volá tě k pluhu sedláček.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237420
DnesDnes525
VčeraVčera833
Tento týdenTento týden1358
Tento měsícTento měsíc13485

Partnerské weby