Na období od 5. dubna do 11. dubna
Pokračuje období, které lidová meteorologie nazvala aprílová chladna. Jinak je první dekáda dubna značně chudá na pranostické světce. Nalezneme zde pouze svatého Fedula (5.4.) a potom ještě opata Michaela de Sanctis (10.4.).
Ve starých rolnických příručkách se dočteme: "V měsíci dubnu jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protož tak stále proměnlivé povětří, že sotva v celém roku takové se nalézá." Další pranostiky pak shodně přizvukují: "Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný. Takový se duben nejvíc chválí, v kterém bývá čerstvý chládek stálý. Nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí, jak chce."
Duben se skutečně proslavil svým "aprílovým" počasím, které je obvykle značně náladové. Dešťové přeháňky se střídají se sněžením, silný vítr je rychle vystřídán jasným slunečným počasím, které dává alespoň na chvíli zapomenout na nepřízeň. Tato klidnější období jsou však v dubnu většinou jenom přechodná a bývají poměrně rychle vystřídána opět cyklonálním povětřím s postupem frontálních poruch na pevninu a při přísunu chladnějších vzduchových hmot z vyšších zeměpisných šířek se nedají vyloučit ani občasná sněžení, a to od hor až po nížiny: "Ať si duben sebelepší bývá, přece se ovčákovi hůl někdy zasněžívá." Podle lidové meteorologie spadá námi sledovaný čas od 5. do 11. dubna do typických aprílových chladen, pro které je charakteristickým rysem příslovečná vrtkavost, nestálost a proměnlivost. Pranostické výroky se také o těchto dnech výstižně vyjadřují: "V dubnu čas a panský kvas. Dubnové počasí nepojmenuješ. Na dubnové počasí je každá sázka ztracená. V dubnu se za jediný den i devět druhů počasí sejde." Můžeme tedy opravdu počítat s ledasčím, ať je to déšť, sníh, srážky smíšené, mlha, vítr, duha, mráz, bouře nebo třeba i silný sluneční svit.
Průměrné denní teploty se nyní dlouhodobě pohybují v rozmezí od 7,4 stupně Celsia až do 8,6 stupně Celsia, v posledních letech vlivem klimatických změn a globálního oteplování, zejména ve střední Evropě, pak mohou průměrné denní teploty dosahovat k devíti až deseti stupňům Celsia, ovšem je třeba připustit, že kolísání teplot bývá někdy značné. Tak třeba velmi teplé dny s denními teplotami přes 23 stupňů Celsia v tento čas přinesl rok 2009. Rekordy tak zaznamenaly měřící stanice v Plzni, Českých Budějovicích, ve Zlíně i jinde. Dne 11. dubna došlo k naměření teplotního rekordu v Brodu nad Dyjí, který činil 25,2 stupně Celsia, takže se už jednalo o letní den. V dubnu roku 2009 tak nastal velmi teplý nástup jara, kdy i hadi vylézali ze svých úkrytů mnohem dříve, což jistě nepotěšilo milovníky přírody, kteří trpí fóbií z hadů. Naopak značná chladna se v poslední řadě let vyskytla ve dnech od 7. do 9. dubna 2012. Tehdy došlo zase k zaznamenání rekordních záporných hodnot, například v Lounech a Žatci se jednalo o mínus 8 stupňů Celsia.
Z hlediska meziměsíčních vztahů se dá konstatovat, že duben nemá ani na jeden z následujících měsíců nějaký mimořádně silný vliv. Střední statisticky významný kladný vliv má však duben na červenec, na říjen a listopad téhož roku. Jinak se dá také říci, že po dubnu teplejším než obvykle mohou pravděpodobně následovat i nadnormálně teplé uvedené měsíce. Malá kladná korelace existuje potom mezi dubnem a květnem, takže pokud je duben výrazně slunný a teplý, mohlo by posléze platit: "Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší."
Při staročeském dělení roku na dvě přirozená období, ke kterým patřily léto a zima, byl právě duben pokládán za dobu, ve které zima definitivně pozbývá své vlády. Právě proto se duben často neobejde bez početného střetávání a zápolení zimy s létem a jeho nejpříznačnější vlastností bývá veliká povětrnostní nestálost a proměnlivost. Za typickou meteorologickou příčinu aprílového počasí lze označit tlakovou níži se středem nad jižní Skandinávií nebo nad Baltským mořem. Ve vzniklém severozápadním proudění potom od Severního moře do střední Evropy postupují jednotlivé frontální systémy. Vzduch, který přinášejí, je nejenom chladný a vlhký, ale také labilní. To znamená, že teplota ve vertikálním profilu výrazně klesá a vznikají už poměrně mohutné výstupné proudy, takže ani aprílová bouřka nebývá vyloučena. Příslovečnou pestrost dubnového počasí je pak možné dokumentovat množstvím nejrůznějších pranostik: "Aprílové počasí jsou časy i nečasy. Duben bývá ze zimy i léta předen. V dubnu se zima s létem přetahují o vládu. Duben je napůl březen a napůl květen. Jaro má sedmero druhů počasí, v dubnu však žádné neschází. Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží. Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždycky nestálé. Duben laškuje, sedlák za pluhem hubuje. Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější. I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku. Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1947701
DnesDnes541
VčeraVčera653
Tento týdenTento týden4612
Tento měsícTento měsíc17356

Partnerské weby