Na období od 12. dubna do 18. dubna
Začíná rudolfské jaro, jehož patronem je svatý Rudolf (17.4.) a na řadu přichází též velikonoční týden se Škaredou středou (16.4.), Zeleným čtvrtkem (17.4.) a Velkým pátkem (18.4.). K dalším pranostickým světcům tohoto období patří ještě sv. Tiburcius a Valerián (14.4.) i svatá Helena (15.4.).
Duben patří k měsícům, ve kterém se na většině našeho území vyskytuje průměrné datum posledního sněžení. Výjimku tvoří pouze jižní Morava, kde poslední průměrný den připadá již na konec března. Například v Bzenci se jedná o 25. březen, ve Valticích o 27. březen a v teplém klimatu Židlochovic dokonce už o 21. březen. Další výjimku ovšem tvoří horské oblasti, kde obvykle připadá průměrné datum posledního sněžení až na měsíc květen: "Sníh dubnový hnojí, březnový tráví. I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na osení sněží. Duben sebekrotší sněhem nás přece pohání. Přijde-li v dubnu sníh, lze očekávat květen sychravý a chladný."
Je to právě ovzduší, které může významně působit na náladu lidí a také značnou měrou na jejich zdraví. Vlhkost vzduchu a teplota pak určují podmínky tepelné výměny lidského organismu, zahrnující dýchání, práci srdce, krevní oběh a stav pokožky. Tepelná výměna souvisí s látkovou výměnou, která je automaticky řízena nervovým systémem. Ti jedinci, kteří často podléhají stavům počasí, musejí v dubnu počítat s velkým kolísáním nálady, neboť právě povětrnost v dubnu bývá nanejvýš náladová. Přesto však i tak příslovečně nestálý a rozháraný měsíc duben má svůj stanovený harmonogram, který sice může předznamenat jednotlivé chladné vlny, ale právě tak i klidnější a teplejší počasí. Tak třeba ve dnech kolem poloviny dubna lze podle lidové meteorologie, ale právě tak rovněž podle záznamů měřících stanic, očekávat až se šedesátiprocentní pravděpodobností několikadenní přechodné stabilnější oteplení, ubývání srážek i zklidňování větru. Toto oteplení má dokonce i své pojmenování po světci, který si připomíná svůj svátek 17. dubna - rudolfské jaro. K tomu se váží i některé dochované pranostiky: "Svatý Rudolf otvírá okna i dveře. Svatý Rudolf a svatý Jiří (24.4.) časy smíří. Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce, doplnit. Zpívá-li pšenice na svatého Tiburcia a Valeriána (14.4.), víno se pěkně ukáže. Na Tiburcia a Valeriána má vše zelenat. Na svatého Tiburcia se mají zelenat všechny lučiny a všechny oziminy. Svatý Tiburcius si obléká zelený kabát. Zelený Tiburc - dojné krávy. Svatá Helena (15.4.) okna otvírá."
Kolem 17. dubna se průměrné denní teploty přibližují k 10 stupňům Celsia a neustále stoupají. Například v roce 1934 v pražském Klementinu zaznamenali vysoce rekordní teplotu 27,2 stupně Celsia, takže původní staročeské rudolfské jaro se dokonce změnilo v léto, neboť při takovýchto teplotách se venku v létě s potěšením sluníme a koupeme. Z mimořádných oteplení poslední doby pak můžeme jmenovat loňský rok 2013, kdy u nás padaly další teplotní rekordy, které téměř na všech měřících stanicích překonaly rekordy dřívější. Stačí uvést 18. duben, kdy Praha - Karlov zaznamenala 28,2 stupně Celsia, Doksany 28,3 a Dobřichovice dokonce 28,6 stupně Celsia.
Do poměrně pozdější doby nám letos zasahují velikonoční svátky, které vedle svátků vánočních, mají vůbec největší počet rozmanitých obyčejových zvyklostí, pověr, rituálů, magických konání, her a přirozeně i celý soubor osobitých pranostik. Velikonoční pranostiky jsou přitom výrazně ovlivněny tím, že tyto svátky jara v sobě vedle křesťanských tradic koncentrují i četné obyčeje původních pohanských slavností vítání jara a oslav konaných na zahájení jarních zemědělských činností. Právě proto velikonoční svátky obsahují tak vysoké množství různých tvrzení, předpokladů, víry v magické působení v pravou chvíli vyřčeného slova či provedeného úkonu a mystických výkladů pozorovaných přírodních jevů. Vhodné podmínky pro vznik těchto zápisů skýtalo právě tajuplné období přechodu zimy do letní poloviny roku, posilované velkou zázračnou křesťanskou ideou vzkříšení a zmrtvýchvstání. S ohledem na možnost obecného opakovatelného praktického využití velikonočních pranostik, např. pro předpověď počasí, datování lhůt určitých polních prací apod., je nutno upozornit ještě na jednu krajně nepříznivou skutečnost. A tou jsou pohyblivá datování velikonočních svátků, která mohou připadnout v jednotlivých letech na celkem 35 rozličných kalendářních dnů - tedy od 22. března až do 25. dubna.
Z velkého výčtu zaznamenaných velikonočních výroků si proto můžeme připomenout alespoň některé z nich: "Ve velikonočním týdnu poletují pašije (sněhové přeháňky). Dokud nevypadají pašije, dotud zima ještě neskončila. Škaredí-li se slunce na Škaredou středu (16.4.), škaredit se bude také obilíčko. Na Škaredou středu již nerada deru (konec draní peří). Co je na Zelený čtvrtek (17.4.) vyseto, vše se vydaří. Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otvírat včelín. Déšť na Velký pátek (18.4.) rozmnožuje statek. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2233588
DnesDnes73
VčeraVčera630
Tento týdenTento týden2096
Tento měsícTento měsíc9653

Partnerské weby