Na období od 19. dubna do 25. dubna
Předchozí příjemný čas rudolfského jara přechodně vystřídají vojtěšská chladna, jejichž patronem je svatý Vojtěch (23.4.), přičemž po nich následuje opět teplejší a stabilnější ráz jiřského oteplení pod patronací svatého Jíří (24.4.). Jinak nám vrcholí velikonoční svátky Bílou sobotou (19.4.). Božím hodem velikonočním (20.4.) a Červeným pomlázkovým pondělím (21.4.).
Po odeznění příjemného povětří rudolfského jara začíná v našich středoevropských končinách často převažovat znovu proměnlivý a chladnější ráz počasí. Zejména od dnů na konci druhé dubnové dekády se podle dlouhodobého průměru dostavuje aprílově laděná singularita tzv. vojtěšských chladen. A tak nejsou výjimečné pouze chladné silné větry s deštěm, ale ve vyšších polohách i sněhové přeháňky, takže opět platí ono známé rčení: Březen - za kamna vlezem. Duben - ještě tam budem." S prudkými meteorologickými výkyvy pak dne 20. dubna roku 2000 souvisel i výskyt tornáda, které se přehnalo obcí Studnice na Vyškovsku jako dříve neobvyklý meteorologický úkaz na našem středoevropském kontinentě. V tento čas nejsou vyloučeny ani mrazy. Zejména na přední straně tlakových výší, ve kterých dochází k rozpouštění oblačnosti, k celonočnímu vyjasnění i k přísunu chladného vzduchu ze severovýchodu, mohou zejména v noci a k ránu klesat teploty pod bod mrazu. Jedním z nejchladnějších roků pro toto jarní období se stal letopočet 1852. Právě tehdy klesala u nás po celou řadu dní rtuť teploměru více jak 4 stupně Celsia pod nulu a zapsala se mezi nejnižší naměřené teplotní rekordy svého času.
Nestálé dubnové počasí souvisí zejména s tím, že duben představuje měsíc s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku. Naším nejstarším dochovaným popisem aprílového počasí je zápis v latinském deníku Karla Staršího ze Žerotína z roku 1588: "Co říká o dubnu lidové přísloví, nestálostí svou i měsíc tento dosvědčil, že pravdou jest. Bylo totiž nutno snášet proměnlivé počasí, po jasné pohodě deště následovaly, po deštích opět jasno. Obzvláště však měsíc tento skrze drsnější větry škodlivý byl, které bez ustání takřka vanouce, dílem od severu, dílem od jihu, stav povětří nejistým a pochybným nám učinily. K tomu deště časté a mrazy ranní plodům též nemálo uškodily, obzvláště pšenici na místech nejúrodnějších." Tolik tedy dávné hodnocení měsíce dubna 1588. Obdobně se v Partliciově kalendáři dočteme o charakteristice dubnového počasí: "Povětří velmi nestálé, neveselé a větrné, s častými plíštěmi a sněhy."
Vrtkavé počasí je však podle dlouhodobě nahromaděných zkušeností pranostik zcela v souladu s dalším vývojem, přičemž bývalo sedláky a rolníky přece jen vítáno: "Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň. Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy. Na mokrý duben - suchý červen." Při proměnlivosti povětrnosti nebývá žádnou výjimkou ani sněžení, se kterým se můžeme i v nížinných oblastech setkávat nejméně do 20. dubna. Pro vegetaci tyto sněhové přeháňky sice nebývají nějakou zvláštní pohromou, ovšem mnohem nebezpečnější už jsou silnější ranní mrazy, které se při studeném proudění a jasné obloze mohou ještě prosadit: "Jasná a studená noc v dubnu může uškodit květu stromů." Kromě prostuzených rčení ke svatému Vojtěchu (23.4.) na způsob: "O svatém Vojtěchu zima dobytčeti i člověku", však lidová meteorologie zaznamenala i některé další výroky, týkající se budoucí úrody: "Vojtěšské lny a ječmeny nejlepší bývají. Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí. Bouřky před Vojtěchem - deště o žních."
Vojtěšská chladna bývají ve dnech kolem poloviny poslední dubnové dekády přerušena někdy až výrazně kratším teplým obdobím jiřského oteplení: "Svatý Jiří (24.4.) volá - země se otvírá. Svatý Jiří zelení hýří. Fiala růsti nemůže, až jí Jiří pomůže. Svatý Jiří zvítězil nad zimou. Na svatého Jiří rodí se jaro. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíří. Svatý Jiří uživí krávy čtyři. Panna Maria (25.3.) osévá, Jiří pase. Svatý Jiří zahajuje běžné pastvy dobytka. Panuje-li až do svatého Jiří příznivé počasí, tu lze očekávati, že potrvá až do konce měsíce. Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne. Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves. Kolik dní před svatým Jiřím vrba se zelená, tolik dní před svatou Annou (26.7.) nastanou žně. Jasný Jiří - pěkný podzimek."
Ve dnech od 19. do 21. dubna nám vrcholí Velikonoce, ke kterým patří též různé pranostiky: "Déšť na Bílou sobotu (19.4.) přivolává suchotu. Na Bílou sobotu je dobře vysazovat stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily. Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště. Déšť na neděli velikonoční (20.4.) vystraňuje obilí a deštivý Svatý duch jej vymlátí dočista. Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto sluncem i vodou příhodné. Prší-li na Červené pondělí (21.4.), přijde zkáza na žita. Na Mrskací pondělek má hospodář vyšlehat všechnu čeládku, aby zůstala po celý rok zdravá a pilná."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237405
DnesDnes510
VčeraVčera833
Tento týdenTento týden1343
Tento měsícTento měsíc13470

Partnerské weby