Na období od 26. dubna do 2. května
Po celé námi sledované období vládnou podle lidové meteorologie floriánská chladna. Z významných pranostických dnů si nyní připomínáme svatého Vitala (28.4.), svatého Roberta (29.4.), Čarodějnice (30.4.) a svátek Filipa s Jakubem (1.5.).
Při teplém průběhu zimy a brzkém nástupu jara u nás koncem března začínají kvést břízy a o měsíc později koncem dubna zase duby. Podle toho také získal čtvrtý měsíc v roce své pojmenování. Podle průzkumu připadá průměrný začátek květu dubu letního v nížinných oblastech Čech a Moravy na 28. dubna. Výraznější oteplení kolem Jiřího od sebe ve skutečnosti odděluje předchozí vojtěšská chladna a následující chladna floriánská, která z posledních dubnových dnů zpravidla přesahují až do prvého květnového týdne. Ve dnech floriánského ochlazení lze také s poměrně značnou pravděpodobností očekávat i návštěvu nepříliš vítaných "prvních ledových mužů", kterými jsou podle pranostik zejména Marek (25.4.), Vital (28.4.) a Robert (29.4.).
V dubnu a květnu jsou pro naše území příznačné časté vpády studených vzduchových hmot, ke kterým dochází v důsledku převládajícího meridionálního proudění vzduchu - přibližně ve směru poledníků. Důsledkem těchto poměrně pravidelně se opakujících vpádů studeného vzduchu ze severních zeměpisných šířek na naše území jsou i tzv. floriánská chladna. Ta se dostavují od posledních dubnových dnů a přetrvávají většinou až po dny v prvé květnové pentádě. Často se projevují dešťovými přeháňkami, smíšenými srážkami, ve vyšších polohách i sněžením a nezřídka též výskytem mrazíků i mrazů.
Chladnější přelom dubna a května se také odráží v mnoha pranostikách, které si naši předkové zaznamenali: " O svatém Jiří (24.4.) krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost. Po teplém Marku (25.4.) se často ochlazuje. Co před Jiřím naroste, to po něm hyne. Pokud mrzne na svatého Vitala (28.4.), můžeme očekávat ještě 40 prochlazených rán. Svatojiřské květy sklízí někdy mráz. Prvními ledovými muži jsou Marek, Vital a Robert (29.4.) Chladna po svatém Jiří se přenesou přes kopí železných mužů a mohou se vracet až do Urbana (25.5.).
Z nejrůznějších dobových záznamů se dnes dozvídáme, jak počasí ve floriánských chladnech koncem dubna laškovalo. Tak třeba Paměti Vincence Federsella z Bystré uvádějí, že 25. dubna 1817 brzo ráno nastala při mrazivém větru chumelenice. Toho dne napadlo sněhu na jeden loket, druhý den náhlým obratem nastalo teplo a za tři dny nebylo po sněhu ani památky, přičemž za pět dní se již oralo. V kronice Bartoška z Drahenic se dočteme, jak kolem Nanebevstoupení Páně roku 1434 i před svátkem Filipa a Jakuba napadlo mnoho sněhu až do výše kroku a také poté v mnoha krajích dále sněžilo. Paměti Františka Jana Vaváka pak zachytily, že od 20. do 27. dubna roku 1806 nastaly takové zimy a mrazy, jaké ani v lednu nebyly, a ty jak úrodu obilí, tak i stromový květ velice poškodily. V neděli 27. dubna ještě silně mrzlo, vál velmi studený vítr a nechyběla ani sněhová prášenice. Z dobových pramenů rovněž vyplývá zimní počasí dne 30. dubna 1826, kdy v Želetavě a Jihlavě napadlo tolik sněhu, že dostavník nemohl dlouho projet a do Prahy přijel o sedm hodin opožděn.
Na přelomu dubna a května se začíná aktuálně jevit pranostický vztah těchto dvou měsíců, které na sebe navazují a věští další možnou povětrnost: "Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší. Jakou vláhu duben našetří, takovou květen spotřebuje. Co si duben zazelená - to mu květen spálí. Za mírným a jasným dubnem drsný a divoký máj. Dobrý duben - špatný květen. Chladnější duben bez sněhu - jasný a teplý květen."
Při normálním chodu počasí může být duben již skutečně prvním bouřkovým měsícem. Zatímco bouřky před Jiřím jsou chápány spíše jako zvěst ochlazení a poklesů teplot, bouřky z konce dubna jsou už vedeny v optimistickém duchu: "V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom. Hřmí-li v dubnu - konec mrazům. Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná. Hřmění mezi Markem (25.4.) a Vitalem (28.4.) značí úrodný rok. Bouřky z konce dubna zvěstují dobré léto. Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá."
Pranostiky z přelomu měsíců též připomínají výsadbu některé zeleniny a nezapomínají ani na čarodějnické tradice a prorokování: "Na Roberta a Petra Mučedníka (29.4.) je dobře vysazovat zelí. Posledního dubna (30.4.) před soumrakem se mají do obytného stavení, stodol, úlů, chlévů, sklepů a na studnice zastrkovat březové, vrbové i další větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily. Prší-li o filipojakubské noci (1.5.) a navíc se dostaví bouřka, je ten rok mnoho lijavců a vody."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2200613
DnesDnes287
VčeraVčera562
Tento týdenTento týden287
Tento měsícTento měsíc10363

Partnerské weby