Na období od 3. května do 9. května
V tento čas první květnové dekády vládnou naší povětrnosti zpočátku ještě floriánská chladna s jejich patronem svatým Floriánem (4.5.), která přecházejí v příjemnější čas stanislavského jara, jež se vztahuje k svátku svatého Stanislava (7.5.) K dalším referenčním pranostickým dnům patří také Nalezení svatého Kříže (3.5.), svatý Jan v oleji (6.5.) a Jarní Mikuláš (9.5.).
Jak bylo zjištěno, většina měsíců v roce je nějakým způsobem více či méně závislá na průběhu počasí měsíců předchozích. O květnu se to však zrovna příliš tvrdit nedá, neboť je poměrně nezávislý. Zato má ale silný kladný vliv na některé měsíce další. Konkrétně má průměrná teplota května silný kladný vliv na teplotu července, srpna a září téhož roku, na srpen a září roku následujícího a na duben téměř po třech letech. To znamená, že po nadměrně teplém květnu může pravděpodobně následovat i teplejší průběh povětrnosti v dalších uvedených měsících.
Měsíc květen je považován za nejkrásnější v roce. Jeho název je však v našich zemích znám teprve něco málo přes dvě století. Poprvé ho užil jeden z tvůrců novodobého českého jazyka Josef Jungmann v roce 1805 při počešťování francouzského přírodního románku Atala, aneb Láska dvou divochů na poušti. Starší označení měsíce máj se však ještě dlouho udržovalo a je poměrně dosud živé. Konečně i označení svátku práce nese tento název doposud. Užil ho i Karel Hynek Mácha pro svou nesmrtelnou báseň z roku 1836. Stejné pojmenování má pak i většina našich pranostik. Kromě názvů květen a máj se však v našich zemích vyskytoval ještě i třetí, poněkud méně známý název - trnopuk. Tím byla obrazně míněna doba rašení a použil ji také v 19. století František Ladislav Čelakovský: "Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk - z kamen fuk."
Přes veškeré příznivé aspekty květnového počasí však pranostiky dávají přednost raději mírnějšímu a chladnějšímu rázu povětrnosti, než výraznému teplu bez vláhy, a to především s ohledem na očekávanou úrodu: "Studený máj - v stodole ráj. Sníh v máji - hodně trávy. Mokrý máj - úrody ráj. Chladné a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají. Suchý březen, vlhký duben, chladný máj - bude humno jako ráj. Mokrý máj - chleba hoj. V máji, aby ani hůl pastýřovi neoschla."
Proto sedláci nijak zvlášť neodsuzovali floriánská chladna z počátku května. Nic se však nemělo přehánět ani v počasí. Zatímco chladno a vlhko bylo vítáno, vyloženě studené počasí s mrazíky nebo dokonce ještě se sněžením už tak ne. Podle pranostických záznamů se poslední záchvěvy zimy mohly dostavit právě počátkem května: "Na Nalezení svatého Kříže (3.5.) doznívá zima a nastává doba ovčí střiže. Svatý Florián (4.5.) si ještě může nasadit sněhový klobouk. Svatý Florián nosí někdy strakatou čepici. Svatý Florián uklízí mlynářské žoky. Někdy ještě i svatý Florián vyklepává poslední pytle od mouky."
Podle dlouhodobých pozorování dochází přibližně od 6. do 8. května k poměrně rychlému vzestupu denních i nočních teplot. Toto výrazné několikadenní oteplení se ve staročeských kalendářích nazývalo stanislavské jaro: "Na svatého Floriána otevírá se pastvin brána. Svatý Jan v oleji (6.5.) květy dal. Len vysetý na svatého Stanislava (7.5.) hodně příze i hlávek dává. Svatý Stanislav napase i zahřeje. Na svatého Stanislava napase se kůň i kráva. Jarní Mikuláš (9.5.) vyhání koně ze dvora."
Přestože je svatý Florián spojován s určitým předělem mezi chladným a teplým jarním povětřím, patří k jedním z našich nejpopulárnějších světců zejména proto, že platil za ochránce proti požárům. Proto jeho vypodobnění náleží k nejčastěji používaným motivům, například výklenkových výzdob našich vesnic a měst. Zpodobňoval se nejčastěji jako voják ve zbroji, s mečem, korouhví a s nezbytnou putnou vody, kterou hasil požár. Proto je v četných pranostikách uváděn právě ve spojitosti s ohněm: "Je-li o dni svatého Floriána vítr, bude v roce mnoho požárů."
K měsíci květnu patří také včelařské pranostiky, na které se ve zdařilé studii z roku 1947 zaměřil spisovatel a překladatel O. F. Babler (1901 - 1984). Vzhledem k tomu, že obsahově obdobné včelařské pranostiky existují v lidovém prostředí u celé řady evropských národů, Babler předpokládal jejich společný, nejspíše latinský původ. Svědčilo by pro něj rozšířené středověké klášterní včelaření. Tak mohla prostřednictvím řeholníků určitá původní latinská předloha pranostiky přejít do mnoha jednotlivých národních jazyků. O. F. Babler se domníval, že i "zvonění na roje", uváděná v četných včelařských pranostikách, je průkazným pozůstatkem klášterního včelaření: "Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí. Červnové rojení nestojí za zvonění. Májové rojení se v užitek snadno promění. Májové roje jsou nejlepší.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2276520
DnesDnes975
VčeraVčera1180
Tento týdenTento týden975
Tento měsícTento měsíc8769

Partnerské weby