Na období od 10. května do 16. května
Lidová meteorologie zařadila námi sledované dny hned k několika pranostickým obdobím. Patří k nim pověstní ledoví a mokří muži, následovaní žofínskými dešti. Z významných referenčních světců si připomínáme svatého Mammerta (11.5.), svaté ledové muže Pankráce (12.5.), Serváce (13.5.) a Bonifáce (14.5.), svatou Žofii (15.5.), svatého Isidora (15.5.) a svatého Jana Nepomuckého (16.5.). Ve staročeských kalendářích v polovině května končilo jaro a začínalo podletí.
O původu vpádů chladného vzduchu počátkem druhé květnové dekády dodnes existují nejrozmanitější domněnky. Mezi ně patří oteplení a lámání ledů v Arktidě, odkud jsou mocné ledové hory unášeny na vlnách severního Atlantiku k jihu. Tam se sice v teplejším podnebí rozpouštějí, ale přitom zároveň ochlazují vodu i přilehlé vzduchové vrstvy. Jak bylo zjištěno, na intenzivnější proudění mořského ledu má rovněž vliv zesílená atmosférická cirkulace nad severním Atlantikem, což se projevuje zvětšením tlakových rozdílů mezi Islandem a Azorami. Zesílená atmosférická cirkulace v polárním pásmu vyvolává mocnější odtékání polárních vzdušných i vodních mas na jih. Důsledkem toho je pak větší počet ledovců a mořského ledu v severním Atlantiku a výkyvy počasí v určitých oblastech Evropy. Jinou teorii razí zase zastánci toho, že na jaře prolétávají mezi Sluncem a Zemí velké meteorické roje, které brání většímu pronikání slunečního záření na naši planetu, čímž působí ochlazení. Zřejmě tou správnou teorií zůstává, že normální květen se projevuje poměrně rychlým ohříváním evropské pevniny, což se projevuje stálým vzestupem průměrných denních teplot vzduchu. Přilehlý oceán se však ohřívá mnohem pomaleji. Tyto teplotní rozdíly se začnou obvykle projevovat v rozložení tlaku vzduchu, takže zatímco nad teplejší pevninou se tlak snižuje, nad chladným oceánem narůstá. Tato nerovnováha se potom vyrovnává právě pronikáním chladněho vzduchu od moře na kontinent mezi zadní stranou tlakové níže nad kontinentem a přední stranou tlakové výše nad oceánem.
Jeden z výroků, předznamenávající příchod ledových mužů, varuje: "Déšť na svatého Mammerta (11.5.) přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není." Pranostika má na mysli v minulosti ověřenou skutečnost, že déšť může přinášet studená fronta s výrazným teplotním předělem, za níž k nám proudí původem polární arktický vzduch ze severních či severovýchodních směrů. Za mammertským deštěm se skutečně v některých letech může vyskytovat sice jen přechodné, avšak výrazné ochlazení. A pokud dojde v chladných vzduchových hmotách navíc ještě k celonočnímu vyjasnění, je třeba obávat se nočních a ranních mrazíků. A to jsou právě ti ledoví muži, kteří se jmenují Pankrác (12.5.), Servác (13.5.) a Bonifác (14.5.). Právě o nich se zmiňují i pranostiky: "Ledoví muži jsou pro sadaře a zahrádkáře nebezpečnými chlapci, neboť mohou ohrožovat zelenou vegetaci. Ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži. Ledoví muži pálí stromy."
Ledoví muži jsou v některých výrocích nazýváni též jako železní muži či mokří muži, kdy nemusí zrovna mrznout, ale dostavují se chladné deště: "Na svatého Pankráce, Serváce a Bonifáce studené pršky bývají. Železní muži mrazí, studí a nebo jsou deštiví. Čas ledových mužů a svaté Žofie (15.5.) bez deště nemine. Svatá Žofie políčka často zalije. Počůraná Žofka ráda zalévá. Déšť svaté Žofie švestky někdy ubije."
Oproti jiným meteorologickým obdobím patří ledoví muži většinou k všeobecně dobře známým projevům počasí, ačkoliv se podle doložených statistik a hodnocení meteorologických stanic České republiky dostavují v dlouhodobém průměru s pravděpodobností jenom 20 až 25 procent. To znamená, že se uplatňují jednou za čtyři až pět let, a to ještě ne pokaždé ve výrazné intenzitě. Škody, které však po letech mnohdy natropí, stačí potom k tomu, aby se staly skutečně varovným a nebezpečným časem. Jako příklad lze uvést rok 2012, kdy 11. května byly překročeny kladné teplotní rekordy na více než 60 meteorologických stanicích, neboť teploty dosahovaly na 30 až 31 stupňů Celsia. V Praze-Karlově tehdy naměřili 31 a v Doksanech 31,9 stupně Celsia. Po přechodu studené fronty z 11. na 12. května však poklesly teploty z tropických hodnot až o 15 stupňů Celsia. Ledoví muži se tak ve dnech od 12. do 14. května uplatnili téměř vzorově, neboť došlo k silnému ochlazení, kdy se v ranních hodinách hodnoty blížily k nule. Pak se sice mírně oteplilo, ale vzápětí pokračovala chladna opět i v dalších dnech od 16. do 18. května. Tehdy se na mnoha místech vyskytly silné mrazy, někdy až mínus 8, ve Volarech až mínus 10,5 stupně Celsia. Pomrzlo proto mnoho vegetace, jako květy, zelenina, vinohrady, ovocné keře a dokonce i množství stromů.
Podle dělení staročeského roku končilo právě 15. května jaro a začínalo období zvané podletí. A na tomto rozhraní se ocitají svátky svatého Isidora (15.5.) a svatého Jana Nepomuckého: "Pomine Isidora, pominou severy. Svatý Isidor - létu blíž. Svatý Jan z Nepomuku drží pevně létu ruku."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2273983
DnesDnes850
VčeraVčera790
Tento týdenTento týden5394
Tento měsícTento měsíc6232

Partnerské weby