Na období od 24. května do 30. května
Podle lidové meteorologie se nacházíme ve fortunátském sušším jaru, kdy se ještě můžeme setkat s tzv. malými ledovými muži. Z referenčních pranostických světců si nyní připomínáme jednoho z malých ledových mužů a zároveň patrona vinařství a vinařů svatého Urbana (25.5.) a další dva malé ledového muže - svatého Filipa (26.5.) a Bedu (27.5.)
Předchozí izidorské jaro, které přejalo vládu nad povětrností po ukončení mrazového nebezpečí velkých ledových mužů, se projevilo jak vzestupem teplot, tak rovněž vzestupem vlhkosti vzduchu. Tento trend nejlépe splňuje jižní až jihozápadní proudění, ve kterém postoupí do střední Evropy zároveň s teplým vzduchem i frontální systémy z Atlantiku nebo ze Středozemního moře.
Vzestup teplot však mohou koncem třetí květnové dekády poněkud pozastavit tzv. "malí ledoví muži", kteří se jmenují Urban, Filip a Beda. Ti sice nehrozí přímo nějakými velkými mrazy, ale poměrně chladnými nocemi a rány. Třebaže jejich pravděpodobnost bývá u nás dost nízká, neboť se mrazové nebezpečí pohybuje v rozmezí 10 až 20 procent, přesto se v 50 až 60 procentech pravděpodobnosti projevují jistým ochlazením, které přerušuje jinak už teplé a příjemné dny. Jsou totiž důsledkem další, v dlouhodobém průměru opakovaně se dostavující vlny vpádů studeného vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do střední Evropy.
Už o prvém malém ledovém muži Urbanu pranostiky tvrdí: "Urban bývá studený pán. Dokud Urban z pece nesleze, nebude teplo. Svatý Urban přináší studené noci i rána." Také o dalších dvou malých ledových mužích pranostiky říkají: Filip a Beda - může být běda. Filip a Beda nás může ještě zaskočit ranními mrazíky." Chladný čas malých ledových mužů se u nás uplatnil například v roce 1867 i v roce 1977 při chladném severovýchodním proudění. Mimořádně velké chladno se pak u nás dostavilo v roce 2004, kdy v nížinách klesaly teploty k nule a na horách až k mínus 5 stupňům Celsia. Od 500 metrů nad mořem dokonce sněžilo a na horách napadlo až 15 centimetrů sněhu. V Karlových Varech i v Praze padal déšť se sněhem. Před rokem - roku 2013, jsme zase prožívali nejchladnější konec května za posledních 22 let. Sněžilo například v Krušných horách, ale i v místech s nižší nadmořskou výškou. Na Klínovci v Krušných horách se pohybovaly teploty po celý den kolem nuly nebo i pod bodem mrazu a napadlo tam kolem 8 centimetrů sněhu.
Kromě chladných výroků se k svátku Urbana vztahuje ještě další množství pranostik předpovídajících úrodu nejrůznějších plodin: "Je-li na svatého Urbana pěkný den, bude suchý červenec i srpen. Vinná réva však nedbá toho a poskytne vína mnoho. Prší-li na Urbana, vinařova tvář je zklamaná. Urbanovy ovsy vyhánějí sedláky ze vsi. Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka. Na Urbana dopoledne nejpozdější oves, odpoledne nejranější pohanku. Na svatého Urbana nebývá jarní obilí ani podařené, ani nezdařené, ani dobré, ani špatné, protože se o něm ještě nic jistého říci nedá."
Pranostiky obecně soudí, že květen má být deštivý a víc chladný než příliš teplý. Vláhový vývoj pak komentují následovně: "Studený máj - v zahradách ráj, na polích háj. Je-li v máji chladno a deštivo, urodí se chleba režného. Májový deštíček - úrody tatíček. Máj vlažný - pro stodůlky blažný. Není-li květen ani příliš studený, ani příliš teplý, naplňuje stodoly a sudy. Suchý marec, mokrý máj , bude humno jako háj. V máji nemá pastuchovi oschnout hůl, aby byl úrodný rok. Je-li květen prostuzený, roček bude vydařený."
Výrazných ochlazení touto dobou se neobávají pouze ovocnáři, zahrádkáři a vinaři, ale rovněž včelaři. Dlouhodobé teplotní průměry by měly v tento čas dosahovat již více než šestnácti stupňů Celsia. Je proto pochopitelné, že si všichni už přejí krásné, ničím nerušené květenství a růst jako předpoklad dobré úrody a hospodářských výnosů. A tak se dostáváme také ke včelařským pranostikám: "Bujný květ - plný úl. Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně (24.6.) ani za vodu ve džbáně." V těchto rčeních se zajisté zrcadlí nějaká stará zkušenost, že květnové roje jsou vítané, zatímco ty pozdější ko konci června už podstatně méně. U starého způsobu včelaření se však rojení vždy považovalo za kladný prvek a za příznak životaschopnosti včelstva, což ovšem nemusí platit vždy. Dnes se třeba na rojení včel z hospodářského hlediska pohlíží jako na méně žádoucí jev, neboť i jistá včelařská zkušenost praví: "Mnoho rojů - málo medu." Zřejmě je tedy žádoucí pouze mírná rojivost, která by eliminovala a nahrazovala eventuální vysoké zimní ztráty včelstev, což však není případ letošní mimořádně teplé zimy. Nakonec i včely sehrávají v přírodě velmi důležitou roli, právě tak jako počasí, kdy příznivé povětrnostní situace umožňují dostatečné opylování zemědělských kultur.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279867
DnesDnes202
VčeraVčera780
Tento týdenTento týden4322
Tento měsícTento měsíc12116

Partnerské weby